2017, co změnil všechno – by Zuz

Zlomový v tolika věcech.

Při psaní článku jsem si až díky fotkám uvědomila, kolik se toho za 12 měsíců stihlo stát.
Dobrého. Zlého. Důležitého.
Jak tak koukám zpátky, nezměnila bych jediné své rozhodnutí – ne snad, že by všechna byla zdaleka správná, ale už jsem si zvykla učit se hlavně chybami. Taky jsem měla obrovské štěstí na lidi a příležitosti a snad proto se tolik dobrých věcí podařilo.

Děkuju všem, co na téhle cestě udělali aspoň malinkou stopu. Díky vám totiž jsem, kde jsem. Velkou většinu dní opravdu šťastná a úplně vždycky vděčná :).

 

Leden

Vařím muži svou první novoroční čočku. Mistrovství republiky v trojboji protrpím s doznívající chřipkou (na bronz dobrý). Neurologie je taky dost láska a za tu ošklivou zkoušku se odměňuju svou první knížkou o mindfulness. Zkouším si srandazávody v crossfitu. A narodilo se #psychoPondělí.

Únor

Zkouším jsem si trénovat druhého a ty kokos, my ty pidizávody vyhráváme. Velké pražské školení, od teď jsem Loono <3. Hrajem  si s mužem na modelky pro Reebok kampaň. Stáž na kožním ve znamení puchýřů a zanícených penisů. Stávám se nekonečně hrdou ženou pana inženýra a slavíme to waflema.

Březen

Mimoškolní stážování na Psychiatrické klinice je stále větší radost. S panem Davidem jsme nachystali a odmoderovali besedu Pravda o zdravé výživě, kde jsme přeplnili velkou aulu. Euforie. Dětské infekční je tisíc druhů pupínků, dospělácké cool a vzrůšo (dokud jsem tam nechytla ten průjem). Řezničina gynekologie mě nadchla. Nutno říct, že dočasně. Sobotní trápení s Crossfit games Open workouty jsou skvělá společenská záležitost, při které si nakonec natáhnu nohu a měsíc kulhám. 3 týdny učení na zkoušku z Dermatologie se vyplatily, ale byl to hnus, byl to hnus.

Duben

Na cvikách z Preventivního lékařství musíme jíst spoustu banánů a pak si měřit tuk a svaly. Poprvé jsem sama školila jak na onkologickou prevenci, sestřičky ve Zlíně. Interní hematoonkologická klinika je neuvěřitelné místo plné geniálních lidí. Ale ten test mě nechat opakovat teda nemuseli. Celý týden intenzivní medicíny jsme se snažili nezabít toho panáka za půl milionu, co kašlal a nechal si dávat infuze. Boží. Moje Kája chystá úžasnou besedu Pravda o antikoncepci a já jsem tak pyšná. Na zkoušku z Infekčního si omylem nechávám jen týden. Byl hodně děsný. Školím dobrovolníky pro Světový den zdraví a spolu si s lidmi povídáme o depresi a jak na ni #jupiii.

Květen

Slavím rok chození na psychoterapii a píšu o tom článek, který má netušené následky. Jenom pozitivní. Na zkoušce z Intenzivní medicíny nám řekli, že jsme chytří a šikovní, to moc neznáme. Klinická onkologie na Žluťáku je jeden z nejlepších týdnů vůbec. Bronz z brněnského Night runu – musíte si vybrat kategorii, kde je vás málo. Na brněnském Májálesu jsme s nejlepšími Loono lidmi vyškolili za den 1000 návštěvníků a pak den nemluvili. Pro kardiologii mám nejspíš málo velký mozek. Osmé výročí strávíme jako tour de pražská bistra a taky k tomu naťukám pár řádků. První veřejný workshop v Brně! Na Veřejném lékařství se učíme, jak kojit.

Červen

Zlaté jádro gymu si naplánuje Murpha (míle běhu – 100 shybů – 200 kliků – 300 dřepů – míle běhu) venku na hřišti, načež se mi rozervané dlaně hojí 3 týdny. Onkologie je těžká, ale zajímavá a já ji skládám jako úplně poslední zkoušku na medicíně. Wow. Konference o Poruchách příjmu potravy jak návštěva Disneylandu. Závody Battle of Prague ale taky moc dobrý. Po měsících příprav se narodily Příběhy bláznovství a slavnostní vernisáž v Brně jsem oslzela. Poprvé se potkávám s akademickým výzkumem, snažím se ukázat pánům doktorům, že ve mně třeba něco bude a pochopit zobrazování struktur mozku u mentální anorexie. Strašně moc to bolí a je to skvělý. To dělám večer. Přes den odsávám litry krve u císařských řezů.

Červenec

S maminkama do Chorvatska. A taky spolu na skok do Benátek, protože proč ne. Volno od školy, takže na Psychiatrickou kliniku se prakticky stěhuju. Blanička v Brně. Dál bojuju se studiemi mozků. Spousta procházek a kafí v Brně. Víme, že tady chceme zůstat. První obrysy rekonstrukce bytu. Spolu do Berlína, snědli jsme tam všecko.

Srpen

Školíme prsakoule na Prague pride, David je hodně oblíbený, já dostanu pozvání na rande. Vysněná stáž v Národním ústavu duševního zdraví. Nadšením přestávám normálně spát (a od té doby jsem nezačala). Praha, tréninky v božím Alpha gymu, každodenní setkání se skvělými lidmi. Festival Foodparade je zmrzlinový i burgerový zážitek roku. Přednáším v Reebok Experience store o prevenci rakoviny a je to skvělý.

Září

Fandíme na Colliery games, Ostrava i lidi tam jsou láska. Dashka na prázdninách v Brně. Příběhy bláznovství v Třebíči – povídáme si se středoškoláky o depresi, duševním zdraví a jak se o něj starat a o všem, co je zajímá. Jsou nadšení. My víc. Poslední první školní den. Předpromoční praxe na Chirurgii, převazovat rány před sedmou ranní byl vždycky sen. Velké školení Loono, tentokrát hodně o nové kampani Žiješ srdcem. Vypomáhám na mezinárodní konferenci mladých psychiatrů a radostí poskakuju. Na fakultě startuje psychoterapeutická skupina pro mediky, což je tak moc důležitý a netušila bych, že může být jednou možný. Učím se na první státnici. Hodně.

Říjen

Příběhy bláznovství na Staroměstském náměstí a slavnostní vernisáž tamtéž. Plný sál nám přišel. Nemám slov. Startuje 8týdenní mindfulness program pořádáný Ústavem psychologie a psychosomatiky a mění můj každodenní život. Praktická část státnice z Chirurgie hotová. Tak sedáme do auta a jedem do Prahy chystat k Příběhům promítání s besedou. Poprvé školím Žiješ srdcem o prevenci kardiovaskulárních onemocnění a uíí, mám to snad radši než prsa a koule. Dostala jsem vysněnou práci a obrečela to přímo v restauraci nad tím otevřeným mailem. Od Káji za to svou první rtěnku, závislost je na světě. Učím se na první státnici, víc než v září.

Listopad

Meditace, všímavost a běhání mě drží v pohodě. Státnici z chirurgie jsme zvládli všichni a radost veliká. Dám si snad po roce panáka a mám draka. Příběhy zpátky s náma v univerzitním kampusu. Dostala jsem vysněnou práci n.2, brečím zas. Prsakoule v rodné Kroměříži. Vrcholí několikaměsíční vztahové trápení a všechno je těžký. Státnice z Trojboje nepříjemná, ale hotová. Stážování v LDN taky nic radostného. Rekola nás zvou na párty, tak pokecáme s Jankem. Pětaosmdesátiny jsou velká party a já jsem tak ráda, že mám i tuhle druhou, Kašovic rodinu.

Prosinec

Začínám kromě Oddělení pro poruchy nálady stážovat i na Dětské psychiatrii. Navíc s mojí Kájou. Nejdřív se bojím, pak to miluju. Ples v nejlepší společnosti a dokonce tancujem. Na večeru o „motivujících lidech“ povídám o svojí cestě. Bouráme celý byt na okousané zdi a vytrhané parkety. Stěhujem se na půl roku do 1+kk bez kk. Spousta nádherných cenných předvánočních okamžiků s blízkými. Zatím nejhorší Vánoce v životě. Ale ten konec ještě vytáhnem, zkusit to musíme.

 

 

Letos jsem se naučila žít tady a teď. Líp naslouchat, líp komunikovat a jinak vnímat svět a lidi kolem sebe. Pracovat se svým časem a svými silami. Říkat ne. Zvládat předzkouškový stres tak, aby mě neparalyzoval a neubližoval mi (že to trvalo). Že nejde neexistuje a vystoupit z řady je víc než v pořádku. Být míň nervózní při jednání s lidmi, ke kterým vzhlížím. Definitivně zařadit meditaci do každodenního života.

Zjistila jsem, že mám ty nejlepší přátele na světě a že vztahy můžou být hlubší než jsem si dokázala představit. Že to, co máme s mým mužem, ustojí hrozně moc. Že nemůžu zachránit všechny, za zdmi nemocnice i mimo ně. Že v rozhovoru i vztahu jsem zodpovědná vždy jen za 50%. Že dělat věci, co mají vyšší smysl, je něco, z čeho čerpám energii.

 

Příští rok bude zlomový taky, asi dost těžký, se spoustou nového. Přijímám s optimismem všechno, co přinese.

7 Comment

  1. Anonym says: Odpovědět

    Člověk z toho má pomalu depresi, kolik jsi toho za ten rok stihla a jak jsi byla úspěšná. Blahopřeju, jsi vzorem 🙂

    1. Zuz says: Odpovědět

      To bych nerada, kdyby jsi se na to díval/dívala takhle :).
      Každopádně děkuju a přeju úspěšný nadcházející rok.

  2. Jsi skvělá a přeju Ti, ať i nadále v každým dalším dnu (nejen v roce 2018) nacházíš tolik důvodů k úsměvu, jako se Ti to daří teď. Je/bude někde na internetu přístupné video z povídání o „motivujících lidech“? Ráda bych se namotivovala… 🙂

    1. Zuz says: Odpovědět

      Video z večera není, ale moc děkuju za přání a šťastné nadcházející měsíce i tobě :).

  3. Anonym says: Odpovědět

    Ahoj Zuz, díky článkům tady na blogu jsem objevila mindfulness a absolvovala MBSR kurz, a bylo to to nejlepší, co jsem v tomto životním období mohla udělat. Přeju Ti, aby byl Tvůj rok 2018 ještě lepší než rok 2017 a ať se Ti vyplní vše, co si přeješ!

    1. Zuz says: Odpovědět

      Wow, tak to mě těší, fakt moc. Děkuju a taky měj úspěšný 2018 – prožitý co nejvíc v přítomnosti :).

  4. Domča says: Odpovědět

    Dokonale napsáno. A ještě lépe se to četlo! Děkuju ti za spoustu inspirace a nakopnut jít si za tím, co chci! A že ono to půjde. I ta kávička s tímhle příspěvkem chutnala lépe.
    Díky moc a těším se na další stories ze života Kašových!

Napsat komentář