Jak se učit a naučit a nezbláznit se I.

Z 5/6 MUDr.

Už jen ty státnice, že.

Jenom.

Hahaha.

Ráda použiju opakovaný vtip, že za poslední pětiletku jsem zestárla tak o 15 let, ale ten pocit z toho prostě mám. Bylo to náročný, bolavý a probojovat se několika desítkami zkoušek a zápočtů na medicíně by bylo o dost jednodušší, kdyby mi tenhle článek někdo dal přečíst už úplně na začátku.

Škola mě donutila naučit se hodně. Mimo jiné jak pracovat se stresem, plánovat si čas, žít tak, aby mě každodenní režim nepoložil, a hlavně, naučit se učit.

Dneska v bodech shrnu to, co pomáhá mně. Jak mi vyhovuje dělat věci. Nebude to tak zdaleka sedět každému, ale vždycky je fajn mít se aspoň od čeho odrazit!

Uč se průběžně

Začínáme pěkně trapně šprťácky, ale faktem zůstává, že na zkoušky na medicíně se až ve zkouškovém prostě nenašprtáš. „Není dne bez anatomie“ profesora Matonohy si budu pamatovat asi vždycky a první tři semestry jich bylo opravdu pomálů.
Lepší začít zavčas a jet na pohodu. Vidina stresujícího finiše, kdy týden před zkouškou musím nahecovat 14 h učení denně a noc předem ideálně nespat je něco, co mě položí ještě než začnu.

Měj plán

Bez něj nejedu. Dokud si nerozepíšu, kolik otázek na den musím projít a jak dlouho to bude trvat, kolik času zbyde na další opakování a jaká je tam pak rezerva… tak mám nulovou motivaci se učit a udělat i poloviční množství práce mě fyzicky bolí.
Aktuálně se snažím přečíst 15 otázek z Chirurgie každý den. Někdy to zabere 2h, jindy o dost víc, ale vědomí, že se posunuju spolehlivým tempem mě drží v klidu.
Důležité je stanovovat si reálné denní cíle, aby vás příliš ambiciózní plány spíš nestresovaly. Kéž bych se tímhle pravidlem vždycky sama řídila, heh.

Rajče jede!

Pomodoro technique je můj osobní objev posledních měsíců. Klíčem je strávit 25 minut soustředěnou prací. Žádné rozptylování. Žádné fejsbuky a  instagramy. Následuje pětiminutová pauza (ideálně nezůstat sedět u stolu, ale jít si zalít kafe, vyčůrat, prohodit pár slov s mužem, udělat 10 dřepů, chápeme se). Po 3-4 takových sešn si dám pauzu tak půlhodinovou a jedem znova, dokud není hotovo.
A tak moc dobře to funguje.
Pokud mě v průběhu práce napadne něco, co potřebuju udělat nebo zařídit, poznačím si to na kousek papíru, „odložím z hlavy“ a věnuju se tomu později.
Jako pomodoro pomůcka stačí obyčejná kuchyňská minutka, nebo pokud jste hračičky jako já, chytrá appka na telefonu. Mě baví Forest. Rostou mi tam stromečky. A když jdu na instagram, uschnou. To mám pak za to.

Deep work aneb multitasking neexistuje

Dřív jsem si myslela, jak jsem ultraefektivní, když píšu instapost, míchám oběd, poslouchám zprávy a odpovídám na maily, všecko v jednu chvíli.
H*vno, h*vno, zlatá rybko.
Podle aktuálních poznatků psychologů totiž multitasking pravděpodobně neexistuje a náš mozek jen rychle přepíná mezi jednotlivými úkoly. Nepříliš efektivně a za cenu nadbytečného vyčerpávání kognitivní rezervy. Když při učení jen tak rychle zchecknem facebook, ve skutečnosti nám trvá nějakou chvíli, než se zase naplno ponoříme do studia a ještě vyplácáváme tolik potřebnou mentální energii.
Prostě si pusť těch 25 min odpočtu a nevymýšlej blbosti.

Chceš po mozku výsledky, tak mu vytvoř podmínky

Příště zrýmuju všechny nadpisy, to zní jako prokrastinační masterplán.
Chci po hlavě, aby fungovala 16h denně. Mám na sebe dost velký nároky. Tak musím tělu a hlavě na oplátku taky dávat, co potřebuje.
Třeba pestrý vyvážený jídelníček, aktivní pohyb (I týden před zkouškou si prostě hodinu denně na trénink/běh/cokoli najdu. Když se chce, tak to jde 😛.), dostatečný spánek, pravidelnou meditaci, odpočinek v podobě příjemné chvíle s blízkými lidmi.
Není to ztráta času. Naopak mi to spoustu hodin získá, protože minimalizuju ty prostoje, kdy vyčerpaná hlava jen prokrastinuje, stresuje a stejně se prd naučí.

 

Rozkouskovat!

Sednout si nad skripta s vědomím, že mě čeká 40 stránek nahuštěného textu, to je na vývrat.
Ale otevřít učení ráno na hodinu, před obědem na 30 min a odpo na dvě hoďky, to už se dá zvládnout.


Tenhle režim se mi v poslední době extrémně osvědčil a hlavně díky němu zvládám, co jsem si na každý den zadala. Radši EMOM než AMRAP (crossfitové narážky, ach, jsem tak vtipná).

Na místě záleží

Vytvoř si podmínky. Čistý uklizený stůl, uspořádaný pokoj (tak moc se stydím, když to píšu a rozhlížím se kolem) a ideálně nějaké místo, které je rezervováno jen a čistě pro práci. V okamžiku, kdy zasedneš, mozek ví, že teď je čas makat. To jsem si nevymyslela, to je science. Teda asi.


Pro mě je to stůl a židle, které jsem si přenesla do volného pokoje, abych ten svůj používala jen na spaní a odpočinek. Podobně u mě funguje i knihovna, někdo tak může mít třeba oblíbené křeslo v kavárně. Když se tam teda dokáže soustředit.

Tlač to všemi kanály

A jak se teda učit jako učit?
Na to si musí každý přijít trochu sám.

Já nejdřív zvýrazňuju. Už mám nastavený barevný systém (ružově nadpis, oranžově pojmy, zeleně ostatní) a kdyby došla některá fixa, přerušuju práci, v teplákách sedám na kolo a dokud ji neseženu, nefunguju.

Pak taky maluju obrázky, schémata, přehledná rozdělení některých složitějších témat.  U zkoušky si pak často vybavím právě tu kresbu, kterou pak v hlavě dokážu popsat a vyvodit spoustu dalších souvislostí.

Většinou se učím potichu, ale pokud už jsem unavená nebo je text obzvlášť odporný, číst si ho polohlasem mě udrží v jakémž takémž soustředění.

Hlavně se ale snažím věci pochopit. Na šprtání nazpaměť jsem vždycky byla moc líná, rozumět věcem je jednodušší a hlavně jako lékař je potřebuješ především uplatnit v praxi. Léčit konkrétního pacienta a jeho onemocnění, ne vyhrknout jmenný seznam příznaků bez dalšího použití mozku.
Nové informace se vždycky snažím nějak spojit s tím, co už vím, a díky tomu je v hlavě uchovat.

Opakovat a opakovat

Systémem pokus-omyl jsem zjistila, že projít studijní materiály třikrát u většiny předmětů stačí (Ale ne u všech. Tímto zdravím Dermatologii.).
Poprvé čtu, zvýrazňuju, ideálně z různých zdrojů dopisuju do vypracovaných otázek, pokud nějaké jsou.
Po prvním projetí, které vždycky trvá déle a bolí víc, než jsem očekávala, zjistím, že v hlavě nezůstalo vůbec nic.


Cca po třech letech jsem zjistila, že není třeba v tomto okamžiku propadat zběsilé panice.
Po druhém přečtení se všechno zdá trochu povědomé.
Po tom třetím si nepamatuju lautr nic. V hlavě hokej. Nevím. Neznám. K čemu ty poslední 4 týdny proboha byly. Jsem nemožná. Asi mám něco s mozkem. Vyhodí mě od zkoušky. Vyhodí mě ze školy. Vyhodí mě na ulici.
Pak dojdu ke zkoušce, vytáhnu si ty tři otázky, hluboký nádech, hluboký výdech, sednu a popíšu 5 stránek. Protože někde hluboko v hlavě to prostě je.

Teď už to vím. Ale že mi to trvalo.

 

A protože je to už teď dlouhé jak potvora, odpovědi na vaše otázky a víc o aktuálním denním režimu zas příště :).

Děláte to podobně? Nebo je něco, co víte, že na vás by rozhodně nefungovalo?
Pokud vás napadá nějaký tip, co jsem opomněla a mohlo by pomoct ostatním, do komentářů s tím!

 

34 Comment

  1. Zubarkatobe says: Odpovědět

    Já studuju na lékařské fakultě obor stomatologie. A učím se dost podobným systémem jako ty. Zvlašť „pravidlo 3“ je prostě funkční. 😀 Ale když při posledním/ předposledním projíždění zjistím, že mám v nějakých tématech duto, tak si ty úseky vypíšu a pak se těsně před zkouškou (den) učím jenom je. To už se mi několikŕat vyplatilo.
    Klobouk dolů, jak umíš nakládat s časem. Díky vám oboum za tenhle pozitivní blog. 🙂

    1. Zuz says: Odpovědět

      Jj, i to je super způsob! U velikých zkoušek typu anatomie/fyziologie jsem to moc dělat nemohla, protože tam mi přišlo, že si nepamatuju nic a musela bych to vypsat komplet :D, ale u těch menších určo.
      My díky 🙂

  2. Renáta says: Odpovědět

    Právě jsem odstátnicovala na Právnické fakultě v Olomouci a učila jsem se přesně jako ty! Jen jsem si k tomu taky musela dojít po letech sama🙄😄 Práva sice nejsou medicína (tímto se před všemi mediky hluboce skláním až na zem a vzívám je jako bohy – bez legrace!…mám k doktorům hlubokou úctu, zejména k těm, kteří jsou fakt mistři oboru), ale narozdíl od MUNI nás na naší fakultě nutily učit se zákoníky nazpaměť, takže ono naučit se přes 6.000 na jednu státnici, není žádná p*del…takže jsem se musela dopracovat přesně k tomu systému pod po bodu, který popisuješ….ale že mi to taky trvalo🙄😄….a u státnic mi to zachránilo zadek! 😄

    1. Zuz says: Odpovědět

      Tak jsem ráda, že to má někdo podobně 🙂
      Biflování nazpaměť mě asi do konce života neopustí, ale tak hrozné jako všechny lékové skupiny a konkrétní látky na Farmakologii už to snad nebude… což zní podobně odporně jako učit se texty zákoníků. Fuj.

  3. Zuzana says: Odpovědět

    A to si všechny otázky tiskneš a necháváš vázat? #staydržgrešle

    1. Zuz says: Odpovědět

      Buď tak, nebo třeba jen část a povyměňuju si s kamarádkou, která má zkoušky ten semestr v jiném pořadí.
      Ale kdybys věděla, kolik stojí lékařské knihy (za atlas a skripta na anatomii 5000 Kč jen to fikne), tak zjistíš, že tisk a vazba otázek je nic :D.

      1. Zuzana says: Odpovědět

        No já to právě bohužel vím 😀 Je pravda, že ve srovnání s těma knížkama ten tisk ještě není tak hroznej, jen je to papírů a papírů

      2. charlie79 says: Odpovědět

        Kdyz znas spravne lidi a nebo mas moznosti tak anatomicky atlas zdarma 😀

  4. Spagatova says: Odpovědět

    Dokud jsem nemela rodinu, tak jsem to mela hodne podobne a slo to vyborne. Jen si na to clovek proste musi prijit sam, metodou omylu. Ted bohuzel vubec nenachazim system s manzelem a ditetem. Ono to urcite pujde, jen jeste nevim jak, ale pujde, protoze chci studovat a ne protoze musim i kdyz mozna kdybych mela nad sebou bic musim, tak by me to donutilo 🙂 Jinak obdivuji, kdo zvlada studium lekarstvi. A je super, ze si uvedomujes, ze to musis pochopit a ne byt chodici skripta. Bohuzel, to tak vzdy neni:( Obdivuji lekare a vim, ze nase zdravotnictvi je na vysoke urovni a rozhodne neni tak spatne, jak nekteri rikaji, ale po tom co mam zkusenost z minuleho tydne, ze si predemnou doktor studoval co je omfalokela a pak se me s vaznou tvari zeptal asi vim, ze syn po narozeni pujde na operaci ( omfalokelu mu zjistili uz v dubnu), tak vim, ze to tak nema kazdy 😉 To, ze narovinu reknou, ze s tim nemaji zkusenost a vyptavaji se na to co mi rekli jini doktori chapu a naopak to vitam, ale tohle me vyrazilo dech, ale to jen odbocka co me bleskla hlavou u te tve vety. A dekuji za typ na aplikaci, tu neznam a jdu ji vyzkouset, bude se mu hodit i pri praci nejen studiu 🙂

    1. Zuz says: Odpovědět

      Chodím teď na stáže s kamarádkou, kterou čeká poslední státnice, která má doma malou holčičku, čeká druhé a zvládá hvězdně… očividně se dá zorganizovat všechno, ale obdivuju ji.
      Tak i mezi doktory můžeš natrefit na blbce (i když si myslím, že šance je rapidně nižší než v běžné populaci) a i lékař je jen člověk – se vším dobrým i zlým, co to přináší. Já aktuálně vím, že se budu snažit být tím nejlepším, co bude v mých silách :).

  5. Luci says: Odpovědět

    Tyjo tak ten stromecek mi vzdycky zapipal, vzala jsem mobil do ruky, a soustredeni pak
    bylo jeste tezsi nez predtim (stane se)… Ale osvedcila se mi tvoje „burrito metoda“ co se tyce pohodli 😀 akorat teda precist si neco 3x mymu mozku vetsinou nestaci, vubec nechapu, kdyz si nekdo neco precte a uz si to pamatuje, jak sakra?! 😀 Diky za clanek a at ti to jde porad tak dobre! 🙂

    1. Zuz says: Odpovědět

      Mně to nepípá, si to prostě jen vypni :)).
      Burrito deka nezklame, vidíš, takovou podstatou věc jsem zapomněla zmínit :D.
      Díky! 🙂

  6. Ha! Mám to vlastně skoro stejně. 😀 Jen nepoužívám tolik zvýrazňovačů, většinou spíš podtrhávám tužkou., nevím proč, ale vyhovuje mi to nějak víc. 😀 Ale klasické pocity bezmoci a smutku, bez nich už bych to zkouškové asi ani nezvládla (fakt by mě zajímalo, jaký to je). A hrozně se milíbí ta appka, už ji stahuju! 😀
    Držím palce u státnic!! 🙂

    1. Zuz says: Odpovědět

      Já potřebuju vidět tu strukturu textu, jak se to rozděluje a co pod to patří (ideálně právě barevně), aby to můj mozek pobral :‘-D.
      Díky! 🙂

  7. Markéta says: Odpovědět

    Skvělej článek! Stáhla jsem si tu apku forest.. Vypadá to fakt dobře, ale jak mám dohaje nastavit jiný čas než 10 minut? Nikde to nemůžu najít :/

    1. Lucka says: Odpovědět

      Stačí když otočíš oranžovým kolečkem po kruhu doprava, kolem stromku 😉

  8. Anonym says: Odpovědět

    U práv pomáhá podstrhávat a štítkovat úzetka.
    U teorie je nejlepší vypisovat si „pavouky“ při jakémkoli podstatném dělení 🙂

    1. Zuz says: Odpovědět

      Tomu nerozumím, ale fandím :D.

  9. Anonym says: Odpovědět

    Super článek 🙂 Mě by ještě zajímalo, jakou roli v tom hrají přednášky ve škole? Chodíš na ně? Určitě nejsou úplně k ničemu, ale vyplatí se čas na nich strávený? 🙂

    1. Zuz says: Odpovědět

      Jak na kterých! Já většinou chodila, hlavně na ty fakt náročné předměty (strach tě donutí :D) – na anatomii se mi vyplácelo jednou to i slyšet od někoho, ne jen to číst, na fyziologii jsem se často dozvěděla něco, co se v knihách najít nedalo…
      Jindy člověk po pár návštěvách zjistí, že mu to nic nedává a když bude doma šprtat, udělá líp.

  10. Anonym says: Odpovědět

    Ja sice nevim proc ale malokdy jsem zvladla neco precist 2* 🙁

    1. Zuz says: Odpovědět

      Tak pokud ti to stačí 🙂

  11. Hanka.D says: Odpovědět

    Vystudovala jsem práva a nakonec jsem používala podobnou metodu, protože jinak to do hlavy prostě nelezlo. Chtěla bych zdůraznit, že je potřeba se během učení opravdu soustředit na to, co se učíte – já furt těkala myšlenkama a kvalita naučeného tomu bohužel odpovídala. A taky je fajn si ke každému tématu napsat několik klíčových pojmů nebo nakreslit myšlenkovou mapu, když je čas. Ale chápu, že tohle je možné na právech, ale ne na medicíně, kde je objem učiva několikanásobný.
    Jinak Zuz díky za výstavu Příběhy bláznovství v Praze. Byla jsem se podívat na vernisáži, ale zajdu určitě ještě jednou, kdy kolem panelů nebude tolik lidí a budu si je moct lépe prohlédnout :).

    1. Zuz says: Odpovědět

      Myšlenková mapa nebo osnova ke každé otázce je skvělá, ale jak říkáš, nakonec jsem vždycky zjistila, že v tom objemu je to nerealizovatelné.
      Jsem moc ráda, že se ti v pondělí líbilo. Já ten den pořád vstřebávám. Bylo to neskutečný. Díky, že jsi přišla :).

  12. Zuzuslaba says: Odpovědět

    Děkuju za užitečný článek Zuz! 🙂
    Studuji práva na MU a některé z tvých technik (zvýraznovování, 3x projetí skript) už dělší dobu aplikuji. Ostatnímu se od tebe ted zkusím přiušit, třeba průběžnému učení se na zkoušky (i když s plněními na semináře moc času na učení nezůstává).
    Ještě jednou díky 🙂

    1. Zuz says: Odpovědět

      Tak u vás se říká, že to úplně nutný není (i když co já vím), každopádně dřinu o zkouškovém to určitě zjednoduší.
      Jsem ráda, že se článek líbil 🙂

  13. Anonym says: Odpovědět

    Pochopila jsem dobře, že si to tedy „pouze“ několikrát přečteš? 🙂

    1. Zuz says: Odpovědět

      A co jiného jsi čekala? :))

      1. Anonym says: Odpovědět

        Já si třeba čtením nezapamatuju téměř nic 😀

        1. Zuz says: Odpovědět

          Tak samozřejmě nemám na mysli mechanické čtení slov, ale přečtení textu s porozuměním tématu… a pokud mi něco není jasné, dohledávám v jiných zdrojích, maluju atd.

  14. Michaela says: Odpovědět

    Ahoj zuz sledujem ťa už istú dobu a si moja veľká inšpirácia 😀 práve som nastúpila na medicínu odbor zubné lekárstvo v Bratislave a už teraz mám pocit že sa to všetko nedá naučiť😂 a tvoje články naozaj vedia povzbudiť 👍.hlavne ako sa to dá všetko zvládať a stihnúť aj cvičenie aj ostatné aktivity, ktorých by som sa ani ja nechcela vzdať.budem sa tešiť na ďalšie takéto super články od teba 😊

    1. Zuz says: Odpovědět

      Ahoj Míšo, tak to jsem moc ráda! A držím pěsti 🙂

  15. Zuza says: Odpovědět

    Ahoj Zuz, stahla jsem si tu appku a prijdu si az nechutne produktivni 😂 asi konecne zacnu stihat pravidelny gym a vybehy a k tomu tu skolu…doted jsem tvrdila ze to nejde… ale ono asi staci nezabit pul dne na netu, kdyz se ucit tak soustredene a pak to hned zabere jen kousek dne 😀

    1. Zuz says: Odpovědět

      Eej pecka :))
      No přesně, 5 stejných stránek se dá číst 30min i 6h s podobným vynaloženým úsilím 😀

Napsat komentář