Mistrovství republiky juniorů 2016

14.5. a den D! Mistrovství republiky se k naší velké radosti letos nekonalo někde daleko za Prahou jako loni, ale v hodinku vzdáleném Velkém Beranově.
První nátěr barvy chytl až překvapivě dobře a nejenže už nebyl potřeba další, ale za 20min se ze mě stala paní Čokoláda.

IMG_3201

Natočit vlasy, posbírat hromadu báglů, na benzínce exnout espresso a už jsme přijížděli ke kulturáku ve Velkém Beranově, kde tu osudnou sobotu startovalo cca 150 našich nejlepších kultíků, fyzíků, bodyn a bikinek do 23 let.

Slušná kosa v sále i šatnách nás velmi rychle probrala z letargie. Při čekání na prezentaci (v závodních plavkách, boty v ruce) jsme se otužovali, ale Tom byl šťastný, protože jsem se dle jeho slov alespoň nemohla potit a zelenat (tedy kazit jeho natěračské dílo).

ronnie-cz-2024ac-l

Radost z kelímku na kafe. I když my závodnice ho většinou použily k jiným účelům. Prostě tu barvu nesmíte rozmazat. Nikdy. To jste potřebovali vědět, co.

V zákulisí jsem byla standardně obskakována týmovou manažerkou Marťou a Tomíkem, ladili jsme poslední detaily, nervozita nula nula nic – těšila jsem se :).

FullSizeRender (82)

Tvař se jako princezna, i když máš na nohách žabky a kolem binec jak v tanku.

S notným předstihem jsme byli nahnáni do rozcvičovny, kterou představovala oddělená část sálu. To nebylo dobrý. Relativně velký prostor byl narváný závodníky, odříznutý od přívodu vzduchu a světla a obohacený o štědrou dávku výparů z okolních stanů, kde nabízeli nanášení barvy nástřikem. Snažila jsem se pumpovat, ale většinou mi bylo prostě jen šoufl. V nepříjemném horku jsem se začala potit a očekávala přeměnu na Rákosníčka. Marťa pohotově zahájila ovívání ručníkem a s holkami bodyfitnesskami jsme se navzájem držely na nohou (a 12cm podpatcích).

FullSizeRender (88)

Má oblíbená momentka s pracovním názvem Dýchej a pumpuj.

Semifinále dopadlo podle toho. Působila jsem prý přirozeně, pózovala bez větších chyb, vše šlo jak na drátkách… ale já se na pódiu moc necítila, byla jsem vyčerpaná a úsměv vysušenými rty lepícími se na zuby šel ztuha.

Nevadí nevadí! I tak klaplo první vyvolávání, tedy předběžné umístění v top 5 a já se těšila na finále :).

Jak vlastně vypadá atmosféra takových kulturistických závodů. Trochu jako vesnický fotbalový zápas.

O polední pauze jsme vysvobodili trenéra ze židle hlavního rozhodčího (velký obdiv za ten celodenní výkon, zorganizovat s mikrofonem v ruce 17 kategorií, aby závody šlapaly ještě s časovou rezervou), poobědvali na sluníčku (v mém případě opět rýžové polystyreny, které teď chvíli nemusím vidět) a taky si udělali nějakou tu týmovou památku od fotografa Muscle&fitness a Josefa Adlta. Jednoho z nejznámějších fitness fotografů vůbec. To jako fakt? 😀 Ještě teď tomu mám problém uvěřit :))

13223440_1219612388048934_581028767_o

 

I s botama 189cm :D. A už jsem říkala, že mám toho nejlepšího trenéra?

Čekání na finále se protáhlo a zbyl čas na nejrůznější blbosti. V naší šatně vzbudil rozruch Fenomén kremrole – visely na tom věšáku celý den a že jim žádný hladový závodník nepodlehl a neodcizil je, je mi do teď záhadou.

IMG_3234

Já a kremrole.

Sobotu taky provázelo spousta milých setkání, ať už se starými známými třeba ze soustředění talentované mládeže, nebo s tvářemi, které jsem zatím znala jen virtuálně a oni pak dorazili fandit (jak moc boží to je?!?!).

Processed with MOLDIV

S veleúspěšnou bikinou Dančou Bečkovou jsme se konečně potkaly i jinde než zpocené v našem IP fitness. A focení a povídání s Míšou byl moc příjemně strávený čas :).

Celé finále včetně I-walku už jsem si užila na 110%. Cítila jsem se elegantní, silná a krásná. Pyšná na tu dřinu, kterou jsem do přípravy vložila. Úžasný pocit :).

ronnie-cz-caf666-l

Výsledkem bylo zasloužené páté místo. Předání diplomu z rukou trenéra mi udělalo dvojnásobnou radost :). Velká gratulace vítězce Terce, byla nádherná, ladná a moc sympatická k tomu!
Rozruch v zákulisí pak vzbudil příjezd komisařů z antidopingového výboru – vzhledem k tomu, že dorazila paní komisařka, bylo jasné, že si brousí zuby i na holky. Na kontrolu si nakonec ale zavolali jinou slečnu z naší kategorie. Velmi mi odlehlo, protože čůrat jsem byla chvíli předtím a asi by to bylo na dlouhé čekání :D.

Mnozí si ale mohli myslet, že se před dopingovkou snažím prchnout, protože málem z pódia jsme pádili do auta a ze závodu frčeli zase na další závod, tentokrát běžecký. Ale o tom zas příště!

IMG_3242

Nějaká ta minutka na zastávku v drive in se našla, to zas jo.

IMG_3248

Kluci v brněnském Burger INN vaří (díky bohu!!) až do půlnoci. Hranolky došly, ale neplakala jsem.

Závěr celého toho kolotoče přípravy i soutěží jsem, jako klasicky, oplakala. Každému dni těch více než třech měsíců jsem dávala svých 100%. Dodržovala předepsané hodnoty bílkovin/sacharidů/tuků, překonávala únavu na tréninzích a bojovala s váhami, které se občas zdály o moc těžší než dřív, snažila se vybalancovat závodění, školu, rodinu, vztahy s blízkými, čas a péči o mého nejdražšího vousáče.

Processed with MOLDIV

A najednou to všechno, i když velmi úspěšně, skončí. No to by rozslzelo i šutr :).

Chtěla bych poděkovat své rodině (mezi kterou samozřejmě patří i ta z Tomovy strany), svému jedinečnému týmu, přátelům a vám všem za obrovskou podporu, bez které bych nebyla kde jsem dneska. Největší díky pak patří mé druhé polovině, mému nejbližšímu člověku a chlapovi ze zlata.

Byla to boží jízda!

1 Comment

  1. Anonym says: Odpovědět

    Úžasný výkon a opět skvělý článek, velká gratulace s přáním krásného zaslouženého výletu s nezapomenutelnými zážitky. Užijte si to…… :)) mam

Napsat komentář