Najedená sobota aneb Apetit piknik

Ráno začíná více než dobře, vstávám minutu před budíkem a dochystávám poslední drobnosti. Čekám na Zuz, která přijíždí o 10min později a v té chvíli mám v očích panický strach, že přiběhneme k nástupišti a vlak nám ujede před nosem. Naštěstí Zuzka překvapuje a v její Fábce to chvíli vypadá jako záběry z Rychle a Zběsile 8 :D.

Ve vlaku zjišťuji, že snídane zůstala doma, ale naštěstí nabízí palubní obsluha croissant s nutelou a bilý jogurt. Nepohrdnu a spokojeně baštím půlku cesty.

Brno v Prazeee!

Pěšky vyrážíme do Grébovky – pokud nemusíme, chodíme pěšo všude. Na místě nás čekal nádherný park plný stánků s davy lidí, kteří chtěli sníst všechno rychleji než my, aby o to náhodou nepřišli :D. 

Viděli jsme i nové Favority, jsou boží!
 Po pár minutách přešlapování při čekání na piknikový košík dorazil zbytek naší skupinky a mohli jsme vyrazit vyjíst zbytky po běsnícím davu, který se kolem prohnal při našem příchodu :).

První stánek, sladké, nic nekupujeme, druhý to stejné, třetí, čtvrtý a pátý taky. Začínám být nervózní. Šestej, konečně, Zuz platí špenátový quiche s rajčaty, slaninou a kozím sýrem. Mňam.

Po chvíli dojdeme k nápadu, že můžeme každé jídlo chutnat všichni navzájem a od každého, takže toho zvládneme daleko víc a naše peněženky nebudou tolik plakat. Chvíli nato jsem si kupoval 2dl vína za 125kč, blbec :D. Mám číst cedulky…

Od slaných koláčů jsme se rychle dostali k čokoládovému dortu, Pavlově od Marti z sugartown (snad nejlepší sladké dne) a ořechovému koláči. #somjakocukrik #somnevyfotil

Naštěstí další buchty a zákusky byly raw a my mohli spokojeně přejít na maso :). Košíček s italskou klobáskou, sýrem a pečivem byl perfektní start. Následovaly lasagně z La Bottega Gastronomica, u kterých se olizovali všichni a málem jsme si šli pro nášup. V tom můj mlsný nos ucítil vůni HOT GODů a bylo jasno. Mini párečkům v malinkatých rohlíčcích neodolal nikdo a dali jsme si každý svůj :).

Půlka za námi a pomalu se mi začalo rosit čelo, nic, jedeme dál. Ochutnáváme pesta, žitné chleby, vývary, ale pořád nic, co by člověk musel mít. Teda až marockou polévku z červené čočky. Ta byla boží a určitě ji zkusím udělat i doma!

Přicházíme na velké prostranství, kde najdeme i stánek Naše kaše. Zuz kupuje pomazánku a přitom ji poznává David (jeden z majitelů):Nejste z Brna, oba z MojeKaše?“ podáváme si ruce a chválíme výrobky.

Blížíme se konci, poslední zastávka mířila ke španělskému stánku s trhaným vepřovým masem na tortilách a se sangrií. Mňamka.

Španělko jako vyšité 😀 Fotku trhaného masa bohužel nemám.

Loučíme se s ostatními a přesouváme se do centra. Probíháme pár obchodů, kde nic nekupujeme (můj postátnicový seznámek odměn pláče). Uklidňuji se až u Kšáni v Naše Maso – Zuz objednává burger a já jsem jako v Jiříkově vidění. Nádhera, ochutnávám vzorky šunky a beru taťkovi jejich skvělé škvarky.

A teď už vysněná zmrzlina, Angelato. Mluvíme o ní pokaždé, když jedeme do Prahy, a za poslední rok nebyla chvilka času, abychom se tam zastavili. Vybírám z těch netradičních příchutí, první kopeček je jasný, jasmínová rýže se skořicí (po týdnu bez ní ji do sebe cpu v jakékoliv podobě). Jako druhou porci beru slaný karamel, kterým jsem zklamaný a cpu ho Zuz, která si užívá svoji ultra čokoládovou (mým favoritem pro příště).

Zůstává nám poslední hodinka do odjezdu Zuzčiného vlaku a já mám zase hlad. Nechápu, vždyť celý den jen jím. Nevadí. Asie bylo málo a jako poslední jídlo dne si vybírám pálivé Beef Basil leaves v YamYamu. Jídlo mizí během pár minut, kdy probíráme celý den, jak moc boží to bylo.

Kousek od nádraží se loučíme, Zuz jede zpátky domů vlakem a já mířím do Brna autobusem.

Nakonec se celý den protáhl ještě o párty s NewParkem u ohňostroje :).

 Krátké video z celého dne jako bonus na závěr :).

A co vy, byli jste taky na Apetit pikniku? Který stánek byl váš favorit?

Napsat komentář