Náš Instaživot C.

Sto týdnů, sto Instaživotů. No chápete to? Nám to do hlavy moc nejde!
Aktuální vydání jsme tedy slavnostně prodloužili, aby vám vyšlo na celou páteční snídani a třeba ještě kousek dál.
Děkujeme za přízeň a pokračujem dál :).

Zuz

Při učení na zkoušku se hodí každých pár minut navíc. „Chilli con carne“ (ehm, teda kuře s fazolema v tomatě, římským kmínem, cibulí a hořkou čokoládou) z pomalého hrnce jsem minulý týden obědvala na tucet způsobů, vždycky jenom přihřát a dobrý, hodně dobrý!

Celou sobotu jsme strávili na crossfitových závodech pořádaných u nás v gymu. Já poprvé jako závodník, Tom v roli rozhodčího. Ponožky jsme ale vyladili oba a víc o celém hvězdném dnu brzo v článku :).

Nedělní focení pro Reebok, aneb  „Tvařte se drsně!“.
Jasný, no.

A výsledný produkt, nebo jeden z nich :). Posledních pár týdnů jsem Aničce pomáhala seznámit se s crossfitem a na společných tréninzích jsme tomu pěkně dávaly! Teda hlavně ona, já se snažila nezapomenout počítat a neustále po gymu neztrácet stopky.
Ve středu nás čeká finále Reebok Crossfit Výzvy v pražském Crossfit Commited, začínám být nervózní, jako bych měla závodit já ‚:-D.

Tomíkovic slepičky zas jedou jak mašiny a to se musí oslavit!

Aktuální forma: trojboj mi sežral většinu břišáků a crossfit je ještě nestihl vrátit zpátky :D.
V pondělí jsem si ale u nás, ve fitku, které mě „vychovalo“, nostalgicky zapumpovala na strojích a na krásnou hodinku zapomněla, jak moc se mi nechce učit Pracovní lékařství. (Fakt moc.)

2 děti, 1 dort a jedna velká rodinná oslava.
24 let, to už je na dítě a hypotéku, co.

Ale nejlepší dárky jsou stejně ty, co se dají sníst. A telecí od maminky se neodmítá. #omgMnam

A ještě jeden dárek – ode mě pro mě. Čerstvý voňavý diář dorazil a můj život bude konečně zas mít hlavu a patu. A spoustu puntíků!

Další ráno strávené před šestou v chladné kuchyni a se skripty z Pracovního lékařství před očima.
Horší než učit se něco těžkého je memorovat se věci, které umět ani nechcete.
Třeba zákony o nemocech z povolání. Nebo průmyslové použití aminosloučenin.
Prolezla jsem tak tak a už to nikdy nikdy nechci vidět :D.

Čtvrteční ráno bylo za odměnu. Zkouškové jsem úspěšně shodila ze zad jak otravný balvan a přede mnou jen volno a odpočinek. Ranní trénink s Aničkou, výklus domů se zastávkou v pekárně, pomalá snídaně a pak jsem nedělala vlastně nic. A bylo to boží.

Tom

Ani kaše na cestách nemusí vypadat a chutnat zle – stačí přidat trochu mraženého ovoce, čokoládu a všechno se pěkně teplem propojí a zahřeje, až na ni přijde čas.  Stejně jako tahle, kterou jsem uvařil ráno a jedl po 11. hodině na závodech.

Unaveňousové. Zuz od rána makala jak křeček v kolečku při každém workoutu a já stejně pilně hlídal a počítal ostatním počty opakování. Takže jsme ocenili každou chvilku, kdy jsme mohli oddechovat spolu :). A proč je černobílá? Protože mi žlutá nesluší!

Vydržet se snídaní domů nebyl vůbec špatný nápad, protože tam čekali tihle dva krasavci, jeden s mákem a druhý tvarohový. Přidejte k tomu společnost celé rodinky, která se po delší době sešla, a vrníte blahem jak micka.

Tradice crcossfitových dortů pokračuje a poprvé nám byl naservírován klasický vanilkový cheesecake. Popravdě jsem nečekal, že bude až tak moc dobrý, takže jsem si přidal a hned 2x :D. Díky, Pali :).

Procházíte všechny ty internet a vyskočí na vás příprava ovesné s kávou. Recept jsem si upravil podle sebe, vynechal jsem rozpustné Neskaféčko a místo něj přilil ještě horký filtr z 12g zrnek Kolumbie (ale příště raději něco ovocnějšího). Zorničky se roztáhly a já si frčel na slušné vlně až do večera.

A recept?:

  • 60g vloček
  • 50ml mléka
  • 250ml kávy
  • 50g jahod
  • 10g makadamových ořechů
  • a trocha kokosu

12 Comment

  1. Kristýna says: Odpovědět

    Tome, proč sis teď začal dělat takové mini kaše? Většinou máš okolo 60g vloček a to je sakra málo. Kór na chlapa.

    1. Tom says: Odpovědět

      Nooo, jak se to vezme. Dřív jsem určitě jedl větší snídaně, ale poslední dobou mám jinak rozložený den. Vstávám většinou pozdě, takže se ke snídani dostávám až okolo 10 a těch 60g mi akorát stačí, abych měl lehce po 1 mírný hlad a mohl jít obědvat :).

  2. Katie says: Odpovědět

    Kávovou kaši hned zítra vyzkouším, super nápad! 🙂

    1. Tom says: Odpovědět

      Díky a ať chutná :).

  3. Zdeněk says: Odpovědět

    Zuz: Chilli con carne“ (ehm, teda kuře s fazolema v tomatě, římským kmínem, cibulí a hořkou čokoládou) z pomalého hrnce ….

    Jak a kdy se do jidla ta horka cokolada zapracovava? Asi jsem zpozdily, ale o pridavani cokolady do „normalniho“ jidla vubec nic nevim. Doufam, ze se cokolada dobre paruje i s fazolemi, ci jinymi lusteninami. Maso uz drahnou dobu vynechavam. Tu a tam si dopreju rybu (spec.lososa), ale to pry neni maso.

    Preji vam obema veskerou moznou pohodu. Z.

    1. Zuz says: Odpovědět

      Do klasického receptu na chilli con carne kvalitní hořká určitě patří, i když jinde jsem se s kombinací čokoládá + slané jídlo nesetkala, to je pravda. Když chilli připravuju normálně na sporáku, dávám před finálním povařením, do pomalého hrnce to člověk nahází jednoduše všechno najednou a dá na X hodin vařit :).
      A i bez masa to určitě bude fajn! Fazole – rajčata – chilli – římský kmín – kvalitní čokoláda…. proč ne :).

      Zuz

      1. Zdeněk says: Odpovědět

        Dekuji za promptni odpoved. Urcite nekdy vyzkousim a dam vedet.
        Jinak do samotnych fazoli (cibule, rajcata, protlak, paprika, mrkev, na dochuceni sojova omacka), je moc dobre pridat rozmixovane kesu orechy, kterymi se jidlo zahusti, ale hlavne ziska silnou chut stroganoff. Doporucuji, event. mohu poslat rp.

  4. Zdeněk says: Odpovědět

    S uspechem vyzkouseno!
    Fazole pinto, cibule, cesnek, mrkev, houbicky shitake, sladka paprika, chilli. Vareno v hrnci s tlakovou poklici. Po uvareni pridana kakaova hmota (100 % cokolada) a ochuceno sojovou omackou tamari. Jako priloha ryze basmati. Jidlo bylo velmi chutne a cokolada chut vyrazne zjemnila a obohatila.
    Dekuji za inspiraci.

  5. Kája says: Odpovědět

    Ahoj Zuzko,
    zajímá mě tvůj názor na záchvatové přejídání. Jde opravdu o poruchu příjmu potravy, nebo spíš nějaký trend této doby? Máš s tím třeba zkušenost nebo někdo v tvém okolí?

    1. Zuz says: Odpovědět

      Mezinárodní klasifikace nemocí zná diagnózu Psychogenní přejídání (nebo Přejídání spojené s psychologickými poruchami), takže ano, o PPP jde. Nemyslím si, že by to byl nějaký trend a někdo by měl důvod k takovému chování třeba jen proto, že se o tom teď dost mluví. Zvlášť vzhledem k tomu, že to pro postižené znamená nemalé psychické trápení.

      Zkušenost mám a nemám. Vím, že je to problém, který trápí velké množství holek, především těch, které si už prošly jinou poruchou příjmu potravy. Osobně jsem si ale s nikým takovým o jeho potížích nepovídala. Stejně tak na Psychiatrické klinice, kam chodím na stáž, jsem kolem PPP zatím prošla jen zběžně, takže moc podobných pacientů jsem zatím nepotkala. Na druhou stranu o tom mám celkem načteno a naposloucháno.
      Je to začarovaný kruh, návyky záchvatového přejídání se v čase jen upevňují, pokud s tím člověk nezačne něco dělat. Dost často na to prostě nestačí sám a dobrá cesta je zkusit si o tom popovídat s psychologem/psychiatrem.

  6. Jana says: Odpovědět

    Bude prosim nekde zaznam z vaseho live Q&A? =) Dekuju.

    1. Tom says: Odpovědět

      Ahoj, bohužel Instagram záznam neumožňuje, ale snad se nám v blízké budoucnosti povede natočit další a tentokrát přes Facebook, který tuto možnost má :).

Napsat komentář