Náš Instaživot CII.

Tenhle týden je za odměnu. Odpočíváme, rozvolňujem time management, necháváme si spoustu času jen tak pro sebe a vůbec nám to není blbý.

Protože když chceš pořádně makat, musíš umět poznat i čas kdy zpomalit :).

Tom

První Praha, kdy jsme ani při jedné příležitosti k vymetání food zážitků nešlápli vedle a užili si celý den od rána do večera zakončený krabicí s donuty. Nemůžu srovnávat s ostravskými, ale oproti brněnským je tohle nebe v hubě :). A jsem celkem rád, že je nemáme tady, protože bych byl zase Míša Kulička!

Pohodlně se uvelebte, promítání za chvíli začne. Na rozdíl od nás sedí Dashka jako člověk!

Nebyl ani víkend, ani žádná zvláštní příležitost a chtělo to změnu. Teda původně jsem váhal, že si koupím 5 druhů koláčů, ale rozum vyhrál a vajíčka byla jasná volba.

Celé to vypětí posledních měsíců se projevilo i tam, kde bych to nejméně čekal. Po sportovní stránce je to hodně velká bída. Váhy stagnují, nedaří se mi jíst jak bych chtěl a spánek by taky potřeboval opravit. Ale věřím, že se to zase zlomí a jak najdu tu svoji “rutinu”, zas to pofrčí :).

Na jaře jsem našel jeden kousek, který měl prodlouženou zadní část a netáhlo mi tak na záda, ale tohle je ještě o level dál. Fotka z výletu vol. 1., aneb jak se odměňuji za státnice (další kousky zase jindy) :).

Když ráno přesně víte, jak bude tahle snídaně vypadat, ale pak rozmačkáte celej banán a nenecháte si ani kousek na ozdobení #facepalm. No co, aspoň chutnala dobře (dle slov Zuz jako přesnídávka 😀).

Recept na ni:

  • 60g vloček
  • 100ml mléka
  • 200ml vody
  • 80g banánu (60g šup do kastrůlku)
  • špetka skořice

To vše spolu povaříte na sporáku a dozdobíte jahodami s borůvkami :).

Zuz

Ten její kouzelný výraz… když držíte kvůli fotce pod miskou piškot.
Není to týrání, dělá to ráda, taky si prý jednou pořídí Insta.

Leg daaay! Po sto letech asi. Nohy cíleně necvičím už skoro rok, crossfit se o ně stará dostatečně a konečně už nemám stehno jak trup, hehe.
Turkish get ups (8kg, 12kg a 14kg, s obrovskými plastovými kettlebelly v barvách duhy, muselo to být k popukání)
Cviky na aktivaci hýžďových svalů (zvedání pánve, srandy s gumama)
Hip thrusty, rumunské mrtvoly, zakopávání, roznožování.
Velmi jiné než na co jsem teď zvyklá. A velmi fajn! 🙂

Díky, mami!
Její vaření prostě je a bude o třídu lepší než kdy to moje. I proto, že oběd vždychy chutná líp, když ho nemusíte chystat vy.

Jak moc musel stát večer za to, abych uveřejnila i takovou tmavou upatlanou fotku. No nedalo se jinak.
Úterní setkání s Katkou Vackovou nebylo naše první, ale tentokrát se připojili i mí drazí medikoLidi Kája a Dodo a další podobně nadšení. Od příštího semestru se totiž hrdě řadím k týmu Loono.cz a ve velké preventivní kampani budu mít možnost učit ostatní jak si vyšetřovat nejen #prsaKoule, ale i kterak se starat o své #srdce2017.
A kdo ví, třeba toho rozjedem ještě víc.
Toto je pro mě strašně moc.
Věci, co mají smysl, s lidmi, kteří jsou jako já plní nadšení, ideálů a chuti něco dělat <3.

Věci ve stojce, věci na hrazdě troška činky. Výsledek?
Jsem silná a nešikovná. Nic nového!
Ale pozor pozor, tento týden jsem se poprvé připojila k Tomovi a navštívila pondělní lekci speciálně věnovanou gymnastice. Neobešlo se to bez menší panické ataky (stojky na jednoručkách, enough said), ale já to prostě dám. Z gramlavého medvíděte opičákem, co se houpe na hrazdě. Jednou. Možná.

Protože každý miluje studené kuře s rýži, že!
Ani ne, no. Ale do menzy mě nikdo nedostane.
Crossfit, velká vizita na Psychiatrické klinice, za pár hodin natlačit do hlavy poslední informace z medicínského práva, vyplnit testík a voilá, úplné prázdninové volno začalo. Zaslouženě, řekla bych :).

Jako medik mějte hlavně nízká očekávání. Můžete pak být jen příjemně překvapeni.

Čtvrtek. První volný den po nadupaném týdnu. Uvařili jsme snídani a kávu, zalezli zpátky do peřin a já si užila snad deset hodin spánku. Plus spoustu mandlového másla. Och.

Napsat komentář