Náš Instaživot CIV.

Tento týden by mohl mít podtitulek „Než nám to zase začne.“. Ale i přes školní volno nám diáře praskaly ve švech, takže se vlastně vůbec nic nezměnilo. Ba naopak, povinností přibylo, ale s nimi přišly i radosti, které jsme ocenili o to víc :).

Tom

A je to! Motýlka jsem uvázat zvládl, všechno slíbeno a už zbývá jen ten poslední krok. Najít si práci a vstoupit do světa dospěláků se vším všudy :).

Sobota bolela, bolela moc a dlouho (cca 37 min) – 10 power cleanů, 10 push pressů, 10 squat cleanů, 10 push jerků, 10 clusterů a každý cvik byl v prvním kole proložený 10 chest to bary, ve druhém 10 burpees a třetím 10 toes to bary.

Naštěstí nakonec nechybělo ani pár kompenzačních cviků třeba na bicáček, takže ladíme i plavkovou formu #staykulturista :).

Nejlepší míchaná vajíčka vždy připravoval doma taťka, ale tahle byla ještě o kus dál. Naprosté nebe v hubě! A protože jsem chlapec zvědavá (a nenežraná), tak jsem si nemohl nechat ujít ani kaši z červené pšenice. Ta byla skvělá, ale zůstala ve stínu předešlého chodu, což je trochu škoda. Troufnu si říct, že jsem v Praze narazil na jeden z nejlepších podniků vůbec :).

Tenhle jednoduchý WOD vás dokonale zničí jen pomocí tří základních cviků (vesla, angličáků a dvojitých přeskoků přes švihadlo). A poprvé mi bylo tak špatně od žaludku, že jsem si raději ostudně podal kyblíček, kdyby náhodou (kéž by tomu odpovídal aspoň výsledek 😀).

Začali jsme to tak, jak nás moc nepotkáváte a zakončím to v oblečení, ve kterém se cítíme jako ryby ve vodě :). Na středečních týmovkách bývá nejhorší ranní vstávání. Začátek lekce v 6:10 je prostě pekelný čas pro kohokoliv, ale za všechny ty lidi a náladu to zkrátka stojí.

 

Zuz

Když se ti mezi hotovými zkouškami a začátkem nového semestru poštěstí pár týdnů volna, tak to znamená spousta nicnedělání a odpočinku, žejo?
Tak nevím, kde se u mě stala chyba :D. Ty týdny byly nakonec narvané k prasknutí, trochu únavné, ale prostě supr.

Výlet do Prahy znamená příjemné posezení na kafi. Vždycky. A s ní snad úplně nejradši :).

Tak jsme se našli! Brněnští medici se ve velkoměstě neztratili, v pátek večer jsme se navzájem posbírali po nádražích a čekal nás boží víkend plný prsou a koulí a srdíčka a mnoha dalšího.

Představuji vám Loono, tak trochu jinou neziskovku, která si dala za cíl vzdělávat v oblasti prevence onkologických onemocnění a nejen těch. Teda za cíl si to dala hlavně Katka Vacková, zakladatelka a pozoruhodná zrzka s nekonečným množství energie. Stejně jako drtivá většina Loono people je to nadšená medička a já jsem s ní a padesátkou dalších absolvovala víkendové velké školení na 1. LF.
Chystali jsme novou kampaň, točili video na HitHit, učili se, jak česky i anglicky povídat ostatním o samovyšetření prsou i koulí, nebo co to vlastně ta rakovina je. Nebo taky poslouchali úžasného Patrika Procházku, co má s sebou všude vlastní židli a obdivuhodný pohled na svět k tomu :).
Bylo to skvělý. A ještě to skvělý bude, ve středu nás čekal první velký veřejný workshop!

Který dopadl prostě výborně. Místo očekávaných 70 lidí přišel málem dvojnásobek a fronty na ošahání modelu prsou s nádory se stály ještě dlouho po setmění.
Tomovi už to vyloženě jde.

Inženýrské promoce jsou prý jen jednou v životě. Škoda přeškoda!

Overhead squaty s kettlebellem jsou těžký. Focení overhead squatů s kettlebellem je ale teprv hardcore :D.

Já a špalda nebudeme kámošky. Nenene. Jako ne že by to bylo zlé, ale jak jednou ochutnáš čerstvé italské semolinové, tak už jiné nechceš :D.

Když jsi na crossfitu ze všech poslední a stejně happy. Kliky ve stojce a shyby s dotykem hrudníku jsou pořád hnus fialovej, ale za posledních pár týdnů jsem udělala velké pokroky a to se počítá :).

2 Comment

  1. Iveta says: Odpovědět

    Tom: Eska je naprostá pecka! Odcházeli jsme s pocitem, že jsme byli v nebi 😀

    1. Tom says: Odpovědět

      Cítím to stejně 🙂 Jídlo boží a k tomu ten nenucený personál.

Napsat komentář