Náš Instaživot CLI.

Pro naladění se na Instaživotovou vlnu doporučuji před dalším čtením držet v ruce hrnek kávy a zachumlat se do deky, ale věřím, že to by vás při dnešním počasí napadlo i samotné :). Takže vzhůru na něj :).

Občas si říkám, že je to státnicový učení nekonečný, ale pak si uvědomím, že už jedu pátej měsíc. Tak to mám asi nárok. Ale už jen tři zbývají, tak to uteče jak voda. Určitě 😀 .

V rámci #psychoPondělí si tentokrát vydobyl své místo aktuální rozhovor na DVTV s PhDr. Mirkem Světlákem PhD. z Ústavu psychologie a psychosomatiky LF MUNI. O stresu a vyrovnávání se s ním, o mindfulness, pohledu na svět a trápení, která si často vytváříme jen v naší hlavě.
Jsem obrovsky vděčná, že mám v životě takové učitele.
A link tu.

8 h spánku. Meditace. Spousta čtení. Zikmundov <3.

No nemilujte ho.

A z té horké bublací kádě jsme vylezli, až když jsme měli varhánky na svých varhánkách.

Samotnou by mě to nenapadlo. Sbalit se, na 3 dny odjet a udělat si čas jenom pro sebe a na sebe. Nepracovat. Vypnout. Neučit se. S další a nejrozsáhlejší státnicí na krku. Nope.

Pořád nějak odmítám přijmout, že se toho v posledních pár měsících schází až moc nelehkého. Zvládám to, myslím, se ctí, ale nespavost, neradost a nepříjemné myšlenky jsou signálem, že úplně snadný mi to teď vnější okolnosti nedělají.

Když mi doktor na terapii “nakázal”, ať prostě na pár dní uteču od všeho, myslela jsem, že tohle celé bude hlavně pro mě. Ale dnes mám jiný pocit. Že to bylo hlavně pro nás dva.

Myslím, že jsem tam uprostřed lesa našla, co jsem ani nečekala. Nás dva, tak jako kdysi <3.

Miluju tyhle tréninky ve třech. Tak moc!

Sbohem dovolená, vítej každodenní rutino.

Háček je v tom, že já svoje každodenno miluju :).

První dny osmitýdenního kurzu Mindfulness based stress reduction. Každé úterý 2,5h schůzka plus aktuálně dalších 40+ min meditace denně. Najít si na to prostor v rozvrhu je trochu výzva, ale minimálně ta radost, že jsem si udělala čas sama na sebe, za to stojí :).

Velmi se těším, co tyhle 2 měsíce přinesou.

Tom

Pět základních surovin dotažených k dokonalosti. Myslím si, že podobný chleba zažilo minimálně každé devadesátkové dítě. Dost možná s kakaem jako já a zakousnutí do něj mě vždy katapultuje zpátky v čase.

Na dva dny trochu stranou civilizaci. Odpočinout si od shonu, kterým žijeme a ač je to vlastně naše volba, tak je občas fajn nic nemuset. Takže jsme se vlastně jen 3 dny váleli v posteli, četli si, vířili se a taky se šli projít na hrad. Až to skoro zní jako ochutnávka z nového dílu Top Gearu :D.

Sobotní ráno jsem si udělal krásný. A pak si zase zalezl do postele. Hodně lidí mi píše, jak dělám proteinovou kaši – prakticky mám dvě verze. V první používám protein od Questu nebo PEScience, kdy ho prostě nasypete do vloček a vždy to chutná dobře. No a u většiny ostatních se vyplatí jet podle návodu na fitclanu, který je dotažený do dokonalosti. Schválně mrkněte a vyzkoušejte.

P.S.: bez mlíka to není ono 🙂 .

Jo a taky už bylo docela na čase začít zase cvičit a překvapivě to bolí. Hodně. Ale tak nějak tuším, že brečím na špatném místě. Páč si za to můžu sám, že jo!

Pátek po práci společně na pozdní oběd, povyprávět si, jaký jsme měli týden a užít si trochu sebe před tím, než mi odjede do Prahy.

 

 

1 Comment

  1. Zdenek says: Odpovědět

    Ad mindfulness:
    Pan Světlák v podstatě říkal to, co už věděl chasidský rabín Mešilem Žíše z Hanipole (vlastním jménem Mešulam Zusja, ? – 1809).
    „Jak je vůbec možno být smutný?!“ divíval se svatý rebe reb Žíše. „Co bylo – pro to se přece rmoutit nebudeme; vždyť už to máme za sebou. Budoucnost – tu beztak nikdo neznáme; tož jaképak starosti?! A přítomnost? – Ta je přece jen kraťoučký okamžik a hned zas pomine. Stojí tedy vůbec za zlobení?!“
    (z knihy Jiřího Langera Devět bran)
    Přeju vam oběma pohodové dny.

Napsat komentář