Náš Instaživot CLXIX.

Skončilo to 🙂 .

Zuz

Neděle. Poslední den. Zopakovat výpisky z výpisků. Kdy se miminko převrací, v kolika měsících v jakém závěsu jak zvedá nožky, kolik kdy váží a jak moc vypije. Screening 18 vrozených chorob. Složení rehydratačních roztoků, biochemie, hemolyticko-uremický syndrom. A tak.
Běhat, meditovat, jít brzo spát. Ještě chvíli překonat tu nekonečnou únavu a udržet pohromadě.

Bylo to dlouhý, bylo to ošklivý a je to za náma.
MUDr. Zuz 🙂 .

Na pondělí jsem spala čtyři hodiny, takže ustát zbytek denního programu byl heroický výkon.
Nejdřív si mě vyžádal David, který byl od rána nervóznější než já. Sedli jsme na molo, konečně jsem vydechla a děkuju za to.
Pak mi Tomík dorazil z práce, takže následoval společný pozdní oběd a kytka velká jak jeho náruč <3.
Večer se spolužáky zapít ten zážitek. V mém případě jedním panákem, ze kterého jsem měla dvě hodiny draka #radostiAbstinenta.

A moje pocity? Trochu úleva. Hodně jen prázdno. Tohle je pro hlavu velký sousto k pochopení a zrovna můj mozek je k smrti utahanej. Ale to všecko přijde, věřím tomu 🙂 .

První trénink po státnici a konečně prospané noci. Bavila mě každá minuta, těšila jsem se, měla jsem energii. To jsem nezažila několik měsíců. Krása 🙂 .

Čtvrtek. MUDr. Kája <3.

Kdo by čekal, že se budu od pondělka koupat v euforii z ukončení 6 let náročného studia a získání lékařského titulu, byl na omylu. Hlava se pořád nechtěla zastavit, vyčerpání neodcházelo, spánek pořád moc nefungoval.
Tak jsme se sbalili a odjeli pryč od všeho.
Noc ve Vídni, pomalá snídaně, courání městem bez nějakého plánu, dort v parku a v mysli konečně klidněji.
Děkuju.

Každý rok ta samá lavička na Mariahilfer. Pak nám ji odmontovali, jeden rok jsme vynechali, tisíc jiných věcí se stalo a letos pro změnu spolu ve Stadtparku.
Hezké výročí, lásko.
#9LetKašovi

Tom

Učím se něco, co jsem docela nedávno zapomněl – flákat se. Vyhradit si čas sám na sebe, kdy neřeším výběr splachovátka na záchod (mimochodem máme po třech týdnech favorita) nebo nemyslím na nějaký projekt, který by se dal zrealizovat, ale věnuji se jen tomu, co je tady a teď. Minulou neděli jsem vyklidil domácí předstátnicové minové pole a celej den se jen procházel po Brně a četl. Občas jsem měl pocit, že mrhám časem, ale bylo tomu naopak a doufám, že tohle zvládnu dělat častěji.

Lidi, ona to fakt zvládla! Možná už vám to leze i ušima, ale myslím, že si to ještě chvilku zaslouží, protože je to boží. Medicína jde vystudovat i s kupou vedlejších projektů, cvičením a vztahem. Ona je toho důkazem! #pyšnej

KrásnoKaše, protože jsem v práci čerpal náhradní volno a byl čas. Hlavně pak i na její společné snězení na balkóně. Pokud chcete vědět, jak na tuhle krémovou ovesnou, tak můžete zkusit recept na proteinovou nebo klasickou 🙂 .

Tohle je ten výraz, co na ní miluji. Spokojená a šťastná. Posledních pár měsíců bylo peklo. Oba jsme toho měli plné brejle a tak bylo načase vyrazit na chvílí někam mimo a zároveň u toho oslavit i 9 společných let. A já to vzal klasicky dospělácky a objednal si růžové pitíčko.

4 Comment

  1. Jolana says: Odpovědět

    9 let spolu, to je úžasné – fandím vám a přeji krásné výročí!

    1. Zuz says: Odpovědět

      Děkujem 🙂

  2. Pavlina says: Odpovědět

    Zuzi, moc gratuluju, neskutecna zena! 🙂 A preju krasne vyroci…9 let, to si neumim ani predstavit :))

    1. Zuz says: Odpovědět

      Děkujeme 🙂

Napsat komentář