Náš Instaživot CLXVI.

#ŽijemSrdcem a taky zmrzlinou.
S činkama to jde, s učením 3 týdny do poslední státnice už hůře.
Tom už zase mizí z Brna, ale není nic, co bysme spolu nezvládli. Navíc na to máme vždycky ještě ty naše lidi kolem 🙂 .

Zuz

Dobré ráno, Zuzanko, mohu dnes být tvým osobním kuchařem?”
Snídaně u Kašových starších, to jsou domácí vajíčka a moc příjemná rána 🙂 .

Úterý. 77,5 kg na squat clean jako nový osobák (juch). A velká hromada otázek ke státnici z Pediatrie, která už moc nechce lézt do hlavy.
Nějak. Číst to. Vydržet. 20 dní do MUDr. Teda snad.

A večer na besedu Pravda o očkování – stála za ní neskutečná práce holek z brněnského Loono, ale výsledek byl prostě skvělej 🙂 . Záznam kdyžtak na tu.

Když se po terapii cítíš, jako by tě někdo pleskl kladivem. Do obličeje. Několikrát.
Někdy se stane, no. Ale vím, že to mělo svůj smysl. A sluchátka a oběd na sluníčku (a skripta, hm) zlepší každý odpoledne.

Pátek.
Poledne s mými muži.
A poslední den ve škole. Úplně poslední.
Nechápu :-O .

 

Už jsem zažila ten pocit, když se plní sny.
A pak jsou věci, o kterých byste se snít ani neodvážili 🙂 .
#tesimSeBratislavo

Tom

Pondělní kmitání nožkama před prací mi moc nesedlo. Od pochybu ráno bez snídaně jsem za poslední rok odvyknul a měl z toho pak takovej “meh” pocit, celý den na poradách zíval a nevěděl co se sebou. Ale třeba to bylo jen tímhle pondělí, protože mi psalo víc lidí, že se to celé po běhu nepotkalo🤷🏻‍♂️.

Ze začátku pracovního týdne skočím na jeho konec. Pátek se nesl v loučení se s brněnskou kanceláří, 7 měsíců jsem o ni usiloval a po dvou mi ji zrušili. Takže jsme seděli naposledy přes oběd na Zelňáku a pak společné vyrazili na kávu.

A mezitím žili třeba sdrcem! Částí nás, která určuje život, ať na rovině toho, že můžeme vůbec chodit po téhle planetě, ale metaforicky i to, jací jsme lidé!
A zrovna ten den se sešlo kolem spousta lidí, kteří dělají věcí <3, protože by jinak nevznikla další Loono „Pravda o“.

Nebo se mi podařilo zvedat těžký činky. Odcházet ze dvou tréninků s pocitem, že byly ty nejlepší od začátku roku a užívat si ten čas s lidma tam.

Leč jsem toho následující dne při pěšo cestování Prahou docela litoval. Zejména při výšlapu na Petřín, ale stálo to za to. Hlavně to byla možnost, jak strávit den s bráchama a bez spěchu kamkoliv. Trochu jiná sebepéče, ale taky funguje 🙂 .

Napsat komentář