Náš Instaživot CXI.

Náš život se za posledních pár týdnů otočil tak trochu nohama vzhůru.
Ze společných odpolední jsou najednou jen víkendy a pár večerních hodin každý den. Na druhou stranu nám pracovní čas navíc přináší hromadu nových zkušeností a objevování věcí, o kterých jsme ani nevěděli, že můžem umět. Ty vzácné chvíle spolu se pak snažíme užít o to víc a za těch skoro 8 společných let už jsme takový partnerský tým, že nemáme strach, že bychom to nezvládli.

Není to easy. Ale stojí to za to :).

Tolik z pátečního svátečního zamyšlení 😀 a teď už mrkejte na ty nejlepší fotozážitky tohoto týdne 🙂

Zuz

Občas prostě nedokážeš skrývat, že jsi se sebou docela hodně spokojenej :D.
90kg na přední dřep je tam, jupijej!
Následoval klasický scénář tohoto týdne, tedy snídaně nad skripty z Infekčního a pak hurá na ARO, dávat defibrilátorem šlupky plastovým pacientům. To je velká sranda.

Příběh sobotní Prahy.
Kupodivu jsem se neztratila a zvládla docestovat až do Kavárny, co hledá jméno. Ta totiž o víkendu hostila Loono akci Žiješ srdcem <3 – učili jsme sahání na prsa a na koule, první pomoc, slečny nutriční kralovaly výživové poradně a vrcholem odpoledne byly dvě besedy s odborníky a jedna jógová lekce.
Boží! Hodně moc!
Dokonce i správný vlak domů zvládl brněnský Loono tým chytit. Jen se nám podařilo nasednout do „tichého vozu“. Horší už by byl jen dětský vagónek.

Pojď k mamince <3.

Z „umřel jsem po 20+ minutách angličákového hnusu“ na „s maminkami na oběd“.
Doufám, že mýtus o tom, jak vám po dotyku těžké osy narostou hnusný chlapský svaly, už definitivně vymřel :P.

Muž mi po polopracovním víkendu dorazil domů hladový a unavený.
Tak jsem ho nakrmila a uložila.
(Domácí svíčkovou a knedlo-vepřo jako správná hospodyňka třeba jednou taky začnu.)

Tom

Víkend ve znamení celofiremní akce začal skvěle. Z Brna jsme vyráželi o 30 min později, bez snídaně a ranní kávy. Zpoždění se nám podařilo naštěstí dohnat, ale na kus žvance a černý životabudič jsem čekal snad věčnost. Odměnou byly tyhle boží koláčky :).

Celý víkend na nohou a v pondělí přišla krize. Ta se spojila s lákavou akcí v obchodě a byl z toho jeden kelímek B&J a několik spokojených spolupracovníků :D.

As* to grass! Po několika dnech zpátky na čince a zrovna testování maximálky na přední dřep, jaká náhodička. Nicméně PR z loňské zimy vyrovnáno, ale objektivně s lepší technikou, takže spokojenost.

Skleničky ze zásady nevyhazujeme. Nejdřív si do nich udělám cestovní kaši a pak je v práci zrecykluji ještě párkrát, když si do nich dělám kávu.

Napsat komentář