Náš Instaživot CXL.

Další státnicový týden. Dalších 5 dnů na cestách za prací. Ale vždycky jsou tu milí lidi, činka, zajímavé čtení (nebo chleba), které nám aktuální neveselé životní tempo dokážou zase zpříjemnit.

 

Zuz

Sváteční snídaně.
Do další státnice 3 dny, ale učit se 16 hodin denně stejně nejde (fakt, zkoušela jsem to). A čas na moji Káju si najdu kdyby nevímco. Když se ve čtvrťáku naše školní cesty rozdělily a my jsme spolu najednou netrávily 5 dní v týdnu, nečekala jsem, že to, co máme, se nejenom nijak neztratí, ale stane se jedním z nejbližších vztahů, jaké jsem kdy měla a budu mít :). #mamNecoVOkuAsi

55 kg na push press bývala maximálka, dnes po dvou ve 4 sériích a s rezervou. Nějaký progress v gymu je v podmínkách aktuálního životního režimu absolutní nadstandard se kterým nepočítám… takže radost velká!
Pak rychlý WOD (veslo & power cleany), deadlifty (3x6x105kg) a poklusem domů… ke skriptům.

22 hodin do státnice, mozek už nechce, nezvládá, nemůže… Tak si prostě umíchej velkomísu salátu a zalehni s ním k Lego Batmanovi.

Svoboda.
Těhle fotce jsem nemohla odolat ‚:-D.

Snídaňová krabička, po tréninku a před praxí na Geriatrii.
V tu chvíli jsem chtěla zkouškový výkon oslavovat spíš celodopoledním spánkem… ale tak život medika nefunguje, že. #šupMeziProleženiny

Udržuju tradici odměňovat se za školní úspěchy nechutně tlustými a drahými knihami. Tahle je navíc první, ve které jsem se odhodlala zvýrazňovat, což mi úcta k těm voňavým pokladům dřív nedovolila. Ale prostě toho chci nasát co nejvíc, protože je tohle je wow :).

Tom

Ve středu odpoledne jsem se trochu nečekaně dostal na přednášku od HR konzultanta. Rozklíčoval nám všemožné druhy zaměstnanců, ukázal 3 základní typy, které se nám v týmu můžou objevit a jak s nimi pracovat. Za posledních 9 měsíců to je paradoxně věc, které mi dala nejvíc. Jak v nových znalostech, tak ve větší sebedůvěře.

Tak přeci jen umím něco víc než jen zalít vločky vodou. Teď dokážu smíchat směs s vodou a udělat z toho palačinky :D. Pomineme-li fakt, že v zadní části veledílo podpírá víčko od sodovky, aby ovoce nepadalo sklonem dozadu :D.

Chtěl jsem jednu normální fotku. No a bylo z toho petstotisíc takových. Díky, Zuz! 😀

I úplně obyčejný chleba může chutnat tak, že si z něj chcete cvrknout do kalhot! Zvlášť když k tomu jsou ještě podobné výhledy na probouzející se Brno. Pak vám dojde, jak moc vám chybí tohle město, když každý den cestujete mimo a vlastně si ten život v něm neužíváte.

Napsat komentář