Náš Instaživot CXLV.

Povánočně prodlouženě. Vrátili jsme se do Brna, zajeli pozdravit Ostravu, dost běhali, trávili čas s lidmi, které máme obzvlášť rádi a zpátky do mimosvátečního života nastupujeme bez stýskání po volnu – asi že nás takhle prostě baví 🙂 .

 

Tom

Přišel jen na chvilku a to úplně stačilo! Vdechl do posledních hodin minulého roku notnou dávku smíchu (i díky tomu roláku 😀 ) a vše bylo zase dobrý 🙂 .

Předsilvestrovská dávka kofeinu v Ostravě. S Míšou, která je tady vždycky pro nás. Která si vždycky zaslouží obejmout. Která znamená strašně moc.

Takový to když je po Vánocích, ještě zbyla vánočka, ale víš, že by bylo kakajdo už trochu moc a raději zvolíš čoko protein 😀 . Letošní svátky byli speciální, ale byl jsem moc rád, že se ráno u stolu sešla celá rodina mohli jsme strávit chvíli spolu 🙂 .

Smích? Přešel. Aspoň dva z nás. Zuz odešla pomalu bez kapky potu. Nevím proč jsem si myslel, že elitní kategorie v charitativní akci (500repsdeti) od naší druhé crossfitové rodiny z Colliery bude pohoda. Nakonec se z toho stala 45 minutová dřepovací muka. A na židli jsem mohl bez obtíží dosednout až včera 😀 .

Od nazouvání kecek a brázdění ulic se mé sportovní snažení přesunulo do gymu a stal se z toho spíše způsob, jak si vyčistit přeplněnou hlavu. V posledním týdnu se mi podařilo naběhat skoro tolik jako za celý loňský rok #ostuda, ale bylo to potřeba. Stejně jako střihnout si tohle selfíčko se silvestrovským západem.

 

Zuz

Vánočních dárků – měkkoušů, krabicáků a hlavně těch nehmotných <3 – letos víc než jsem si mohla zasloužit a jedním z nich i tahle královská sukně. Kterou mi nechal ušít na míru. A pak mě v ní vzal do divadla. Je oficiálně dokonalej.

Po rodinných sešlostech zase spolu v našem dočasném doma (kde nejsou židle k jídelnímu stolu, ale komu by to vadilo). A spolu je dobře.

„Na druhý byt si převezu jen ty, co teď čtu a nebo často otevírám.“
Psychoknihovnička 😀 .
Chybí dva Yalomové, vypůjčená Život samá pohroma a Stoletého staříka čte Tomík.

Zpátky v gymu, po týdnu nesáhnutí na činku a 40 km večerního běhání víc pro hlavu než pro tělo. Svaly nezmizly, ale co je to proboha vzpírání a jak se to dělá.

První roky na medicíně jsem si představovala, jestli se jednou budu učit na ty předaleké, strašidelné státnice a jaké to asi bude. Jak budu za těch několik let tolik věcí znát, budu sebejistá, profesionální.
Čím víc se učím, tím větší respekt mám k tomu, co o lidském těle a duši pořád nevím. Na sebejistotu se zatím čeká a studium na státnice probíha z většiny v 5 ráno na zemi vedle záchodové mísy. #radostiBydleniV1kk
Život tě překvapí! 😀

Předsilvestrovská snídaně s panem Davidem, profesionálním kazisvětem fotek.
Café Momenta opět velmi fajn, vajíčka s fetou cool!

Všude dobře, Fakultní nemocnice Brno druhý domov.
Svačinový výhled z bufetového patra s otřesnou kávou a retro interiérem zná každý místní medik a není vůbec špatnej.
Aktuálně mám od školy „volno“ – čti: 14 dní do další státnice nikam nemusím, jen se topím v gynda skriptech. Ale úterky a středy na psychiatrii jsou stejně jasný. Za posledních pár týdnů už znám skoro všechny aktuální pacienty, znám jejich léčbu a pokroky. Tohle mi dává smysl, tohle mě baví 🙂 .

6 Comment

  1. Lenka says: Odpovědět

    Zuz, ta sukně je opravdu nádherná a sluší Ti. Máš perfektního muže 😉 Přeji hodně štěstí u státnic.

    1. Zuz says: Odpovědět

      Děkuji a děkuji 🙂

  2. Nat says: Odpovědět

    😀 taky bydlime s pritelem v 1kk, taky se musim ucit v koupelne 😀

    1. Zuz says: Odpovědět

      Zas tam člověka může rozptylovat maximálně kartáček na zuby!

  3. Monika says: Odpovědět

    Ta sukně je perfektní! 🙂

    1. Zuz says: Odpovědět

      Díky! 🙂

Napsat komentář: Lenka Zrušit odpověď na komentář