Náš Instaživot CXLVII.

Posunout se o krok dál a vidět, že úsilí má šťastný konec. To člověk občas hrozně moc potřebuje a zároveň se tenhle výsledek může zdát v nedohlednu.
Jak jsme bojovali s úřady, starou podlahou a vagínami a že svítá na lepší časy po všech stránkách. Hlavně o tom tenhle týden byl.

Zuz

5 ráno, na kachlích v koupelně, se sluchátkama na hlavě a velkým kafem v náručí. Rituály předstátnicového probouzení. Pak si sepíšu To do list úkolů na daný den a nahlas vyjmenuju 10 věcí, za které se to ráno cítím vděčná. V neděli třeba:

  • za docela slušné spaní
  • že je moje rodina zdravá a v pohodě
  • za kafe
  • že jsem zdravá, můžu cvičit a dělat, co si zamanu
  • terapii a mého psychoterapeuta
  • počasí. Mohla by být hrozná zima a namrzlé chodníky a mě večerní poučící běhání dělá tak dobře.
  • Káju a Davida a Terku
  • že v plánu byla jen Praktická gynda a Embryologie, což je pořád 22 otázek, co zaberou většinu dne, ale mohlo by to být horší
  • (nejen) pracovní příležitosti. Že můžu dělat, co mě naplňuje.
  • že jsem se neprobudila s batohem starostí na zádech.

A je to skvělý 🙂 .

A občas to nejlepší, co můžeš 48 h do státnice udělat, je sbalit se a vyklusat do gymu pro nové PR na clean komplex (65 kg). A pak ještě s děckama na kafe. Nesedět celý den v knížkách. Protože to není zdravý. Aspoň pro moji hlavu teda.

První státnice, z Chirurgie, měla 224 otázek. Třetí z pěti – Gynekologie a porodnictví –  jen něco přes stovku. Mělo by to být lehčí a přece to bolelo o tolik víc.
Už naskakovat do vlaku intenzivního učení psychicky unavená není moc dobrej start. Všechno chtělo víc vůle, disciplíny a úsilí a vlastně vůbec nešlo tak hladce, jak jsem zvyklá. Mindfulness a tady a teď začaly z hlavy vystrkovat myšlenky na 10 věcí, ze kterých teď v životě nemám radost a každodenním seznamem otázek jsem se prodírala jak roztopeným sýrem.

Ale.

Když takový chvíle přijdou.

Tak vím, že:
1) Jsou lidi, kterým se vždycky můžu ozvat, aby mě nahodili zpátky kde mám být a
2) hloupá nejsem a i ta nejnepříjemnější zkouška má jednou konec se zeleným políčkem v ISu.

Jo.

Úterý, den před bouří, chronicky nevyspaná a vypadám na to. Zůstat zavřená doma a nahecovat opakování milionu otázek neznělo jako rozumný nápad. Ranní velká vizita na Dětské psychiatrii, společná mindfulness meditace a skupinová terapie pro holky s PPP… je můj dopolední program snů, samozřejmě. A ještě s mojí Kájou. Za odměnu 🙂 .

Nebylo to hezký a nebude se mi stýskat. #sbohemPochvy

To jim tak cestou od státnicové komise do společného chatu napíšeš, že si jdeš sednout do oblíbeného Podniku a oni tam do 20 min přiklušou všichni.
Like wow.
Tihle tři jsou to nejcennější, co mám 🙂 .

Moje ideální představa o čtvrtku? V posteli s knížkou. Hodně moc spát. Odpočinout v hlavě. Nic nemuset. Nejet vlakem v 5 ráno na školení do drahého Národního ústavu duševního zdraví 😀 .
Ale program byl dán měsíc dopředu a neuděláš nic. Navíc tak moc dobrej. A dospání si užiju o víkendu.
O celém tom dobrodružství, co se rodí v NÚDZu a ožije po celé republice, zas třeba jindy. Skvělý věci se dějou 🙂 .

 

Tom

Pár dní před jejími státnicemi, zavření v jednom pokoji? Docela nebezpečná situace. Ale vybruslili jsme z toho krásně.
Odpovědí se stala pánská jízda. V kině. A následně na burgeru, kde přišla možnost probrat, co nás teď čeká (to zní trochu nevhodně :D) a taky si prostě jen tak pokecat o všem, co přes sítě nezvládneme.

Koupíte kytku, vyrazíte brzo domů a pak zůstanete trčet 6 hodin na dálnici. Ale snažil jsem se, fakt jo!

Nemožné se stalo skutečností. Povolili nám zábor pozemku a konečně můžeme začít s rekonstrukcí. A tady, vážení přátelé, tady by za 4 měsíce měl být obyvák. Že si to nedokážete moc představit? Nevadí, ani já ne 😀 .

Tohle je ta zima, kterou miluji. No dobře, možná by mohlo být asi tak o půl metru sněhu víc a přibližně kolem -5 stupňů, ale zase nemůžu chtít zázraky, že jo.

2 Comment

  1. Misa says: Odpovědět

    Zajimalo by me, jaky mate plan s tou podlahou, jsme ve stejne slamastyce 🙂

    1. Tom says: Odpovědět

      Po sundání parket, druhých parket a desek se teď odebere všechen ten zásyp až klenbové stropy. Na to přijde izolační vrstva, vysype se to Liaporem (kuličky), geotextilie, izolace (PIR nebo polystyrén). Pak už jen beton a nové parkety.

Napsat komentář