Náš Instaživot LXXXVI.

Škola a jídlo a cvičení a #partyhard. Žijem si! 🙂

Tom

img_7999

Ani rychlokaše nemusí vypadat úplně tragicky. Stačí trochu světla, pěknej hrnek a ladící jahody. Ovesnou vařím jen z vloček, ovoce a trochou mléka. Přidám vodou z konvice, počkám 3 min a můžu jíst. Ideálka :).

img_8046

Vlastně ani nevím, co tady tahle fotka dělá. Asi mě prostě baví, protože ukazuje vše, co jsem si dřív říkal, že nebudu dělat nebo nosit. Třeba krátké vlasy (Zuz si taky zvykla 🙂) nebo péřovku jak pornoherec (lesknu se až za roh) a hle, je to tu.

img_7833

Páteční odpoledne patřilo kreativitě a inspiraci v Ikei – dostal jsem se na poslední chvíli na seminář o studentském bydlení. Byl to ideální způsob jak zjistit, zda jsou mé představy o ideálním bytě vůbec reálné. Ukázalo se, že nejsem úplně mimo mísu. Spíš jsem byl v šoku, že nedokážu pořádně pracovat a soustředit se na kreativní činnost pod tlakem, potřeboval bych o petstotisíc hodin navíc, abych byl s výsledkem fakt spokojený.
Nebyli jste někdo taky? 🙂

img_8052

Ďáblův stroj! Málo věcí bolí víc než jízda na tomhle „rotopedu“. Vlastně asi nic. A proto byl rozumný nápad (jako vždy, Tomáši!) si na něm po tréninku dát přídavek v podobě 8 kol na střídačku s veslem po 15 kaloriích.  Ještě dnes si sedám na židli jak stoletý stařík, a to se vyplatí! 😀

Zuz

img_5524

Když se sejdou crossfiťáci… vypijí 3 piva na celou společnost, sní tak 2kg tataráku a smíchy si možná učurnete.
My kind of party!

img_5575

Spánek po oslavě sice trpěl, ale není hezčího rána, než když vám princ na bílém koni uvaří snídani :). Ovesná s máslem, javorovým sirupem, skořicí a mandlemi byla nebe.

img_5642

O víkendu v gymu poloprázdno, tréninkový plán diktoval spíš lehčí bench, mrtvolu s nataženýma nohama a shyby, ale devadesátkové hitovky v uších mě namotivovaly dostatečně. Pauzy mezi sériemi jsem protancovala. No a co.

img_5692

Vietnamskou kuchyni jsme objevili před pár lety v Londýně, v Praze nás baví holešovický Tráng An, brněnské podniky už máme taky ozkoušené… ale věhlasnou tržnici na Olomoucké jsme navštívili poprvé. A rozhodně ne naposledy! Doporučujem třetí bistro :).

Processed with MOLDIV

Popisek přesný, řekla bych :D. Pondělí a úterý jsme strávili na Neurologii v Dětské nemocnici a jsem nadšená. Přístup lékařů moc fajn, malí pacienti zajímaví, i když dětské epilepsie bych denně vídat nemohla. Tak či tak – neurola je boží. (A božsky těžká 🙁.)

img_5764

Italské kuře z pomalého hrnce a mix klasických a cuketových špaget, protože mám nový spiralizér a nebojím se ho použít!

2 Comment

  1. Vy jste tak krásný pár! Obdivuji, jak to všechno krásně stíháte 🙂 Klobouk dolů

    1. Tom says: Odpovědět

      Děkujeme :).

Napsat komentář