Náš Instaživot X.

Další sváteční shrnutí našeho týdne ve fotografiích je tady. S finišujícím semestrem se zvyšuje i naše pracovní tempo, ale my se nedáme! 🙂

Tom

Gumové zápěstí, prosím, ignorujte! Vím o něm, ale už jsem to nedával.
Začínám si zapisovat první PB: Clean and jerk 65kg, jeeej. 

No a aby toho nebylo málo, ve čtvrtek jsem dal tu samou váhu na Thruster. Díky tomu si myslím, že mám na C&J ještě rezervu, kterou se budu snažit najít :).  

Nestíhám jíst, co bych měl a tak to doháním, jak se dá. Aktuálně si jedu na vlně Nutelly, která na mě v pondělí mrkla v Lidlu :D.

Po zkoušce bylo na čase udělat si volnější dopoledne, zajít si do města na jídlo a dát tělu i mysli na chvíli pauzu.

Raději bych si dal guláš nebo svíčkovou, ale nikde v okolí je neměli v nabídce :(. Tak jsem utřel slzu a objednal si pečené kuře s opečenými bramborami a karamelizovnou cibulkou.

Protože selfíčko tady ještě nebylo :). Pořízené na cestě od holiče, když jsem zrovna nevypadal jako houmlesák. (Prostě jsem byl krásnej, chápete :D.) To vše mělo jednu stinnou stránku – na nohách jsem neměl kecky (za krásu se trpí, já vím) a na obou malíčcích mám puchýře.

(To jste nepotřebovali vědět, co?)

A taky je potřeba něco jíst, že? Hlavně ty bílkoviny, ať to roste! 😀 Ukořistil jsem 4kg kuřecích prsou, které už jsou v této chvíli naporcované v sáčcích po 120g s kořením a lžičkou oleje. Ty budu postupně vytahovat k obědům, abych ušetřil čas :).  

Zuz

Sváteční ráno doma a už klasicky – pěkně zčerstva provětrat Dashce ušiska na procházce a pak si v klidu užít ovesnou kaši s výborným kafem.
A pyžamové minibuchty potěšily, né že né :).

Není víkendové snídaně bez smutného psího pohledu. Je to herečka.

Někdy to na člověka prostě dolehne – málo cukru, nevyspání po nedělním cestování, učení na zkoušky, každodenní tréninky… V pondělí jsem měla slabou chvilku a na okamžik cítila, jak mi to všechno padá na hlavu.

Naštěstí tu byl Tomík, aby mě podpořil, objal a ujistil, že všechno jde a není, co bych nezvládla, když budu chtít. A já chci :).
Sbalila jsem se, vyrazila do fitka, odjela skvělej trénink a svět byl hned světlejší místo. Černými myšlenkami se člověk nesmí nechat udolat.

Jídloo! Ve středu v poledne se podávalo stir fry s vepřovou kýtou a Racia jako příloha – nějak se mi po cvikách z Patfyzu nechtělo vařit (a umývat!) víc než s jednou pánví.
Přijde mi, že teď polovinu dne trávím v kuchyni a drtivou většinu z toho u dřezu :D.

Do závodů zbývají 3 týdny a je potřeba pózovat, pózovat a pózovat!
Možná se to nezdá, ale je to strašná věda. A to roztahování zad stále ještě nemám v malíku. Však co, učím se to teprve rok, že 😀
Už jsem si při pozách naučila i občas dýchat, úsměv bude další level.

Užijte si prodloužený víkend a makejte! 🙂

Napsat komentář