Náš Instaživot XCVI.

Malé nahlédnutí do vánočních svátků po našem. I když školních povinností máme oba nad hlavu, na těch pár dní jsme je bez výčitek odložili a ten čas strávený s rodinou a spolu za to rozhodně stál :).

Tom

Vánočka, máslo, marmeláda a kaše nemůžou chybět žádné ráno na Štědrý den! Pak už jen procházka po městě, pohádky a čekání na magické zazvonění :).

Přesně takhle to u Zuzky chodí – my sedíme na zemi/opěradle a Dashka jak královna na trůně ve velkém křesle. A ta fotka je tak špatná, že se na to nemůže ani dívat :D.

Mám jednu oblíbenou misku a ta má teď nového kámoše – hrnek z EMY, kterému k dokonalosti chybí jen lepší káva uvnitř, ale i na tom ještě zamakám!

Občas si myslíte, jaký to nebude krásný den, než vám oznámí, že máte naklusat k zubaři na preventivku #panickyStrach. Naštěstí čištění neflákám, a tak přijde další vyděšení zas až za půl roku…

Nebyla to středa (kdy brácha dostává pravidelně vajíčka) ani víkend (to je zase mám já), ale čtvrteční oslava, že holky po nějaké době začaly zase snášet. A když to tak píšu, tak si uvědomuji, jak super máme rodiče, že nám stále i přes náš věk dělají takové radosti :).

Zuz

Ovesná a předvánoční. Se zvonečkem, banánem a hovínkem z čokomásla <3.

Ten pocit, když dřepneš 3x3x100kg a ani se nezapotíš. Jupííí.

Babiččino cukroví, vánočka od Tomíkovy maminky (pardón, vlastně od „Jany“ ‚:-D), med od sousedů a máslo z Lidlu. Alespoň to kafe jsem si uvařila sama (pozn. Toma: V kávovaru, tleskám! :))), jinak jsme doma docela ostudy :D.

Letošní Vánoce a Štědrý den obzvlášť pro mě byly ty nejšťastnější a nejhezčí za mnoho let, možná vůbec. Moc si toho vážím a jsem za to vděčná.
Dashka za novou hračku taktéž, píská si celé dny.

Pokud bude steak na Boží hod u babičky naše nová tradice, nemám s tím vůbec problém!

Ha a zpátky na zem. Sváteční odpočinek jsem si užila maximálně a opravdu vypla, ale zkouška z Neurologie nepočká a já se dokonce těšila, až do toho zase šlápnu, zrelaxovaná a čerstvá.
Protože neurola je boží! A těžká. A zajímavá. A těžká.

Skoro by se zdálo, že už mám bicák jak stehno, ale to je hlavně proto, že mi spadly nohy :D.
Benche s pauzou na pohodu, mrtvé tahy (3 opak. se 120kg, pomoc) ani ne-e, swingy s kettlebellem mě dorazily. Spát, regenerovat, za dva dny zas!

2 Comment

  1. Lucka says: Odpovědět

    Ahoj Zuzi a Tome,
    strašně ráda vás čtu, jste inspirativní a vždycky mi zlepšíte ráno! 🙂
    Chtěla jsem se vás zeptat, jak to děláte, že snad nikdy nejste unavení.
    Mám to trošku podobně jako vy – vstávačka v 6 – cvičení, kafe, pak škola,kafe, práce, koníčky, kafe, kafe, ale pořád jsem strašně unavená a vyčerpaná a vy vypadáte svěží od rána do večera 😀
    Jak to při vašem hektickém programu děláte? Nějaké tipy a triky prosíím? 😀
    Děkuju moc
    Lucka

    1. Tom says: Odpovědět

      Ahoj, děkujeme a jsme za to rádi!
      Ono se to může jen zdát, i my býváme unavení. Ale asi to hlavně záleží na práci, kterou děláš, pokud tě baví, tak nad ní dokážeš sedět i s unavenou hlavou. Jinak si samozřejmě pomáháme i kávou nebo já si občas dávám po obědě 20 min šlofíka a pak jedu dál :). Chce to si najít ten svůj recept :).

      P.S.: ve škole mi padá hlava pravidelně :D.

Napsat komentář