Opičí závody

Přemýšlíte, co za tím může být? Není to nic jiného, než v poslední době tolik oblíbené závody Spartan Race, Army run a další.
Plácání se v blátě jsem nikdy v lásce neměl, když k tomu přidám i mé problémky se strachem ze závodů,  je to většinou recept na katastrofu.

Ale pěkně popořadě.

Původně jsem na tyto závody ani nechtěl. Vlastně nevím, jak jsem se stal náhradníkem za jeden padlý kus. Ale byl jsem tam!

Fyzická příprava začala zhruba 14 dní před závody. Začal jsem zjišťovat, co jsou to trestné burpees a jak na ně. Po každém běhu jsem si dával dvacet mrzáků, kterým jsem říkal angličáky. Podle rodičů to byl spíše válející se lachtan na suchu 😀

Den D

10257316_820389254639346_6940035884258536989_o

Vstávám dřív než náš kohout Pepa. Nemůžu spát, budím se zimnicí a dostat do sebe tuhou stravu je nad mé síly. Vyhrávají piškoty s černým čajem, to je jediné jídlo, které jsem schopný v sobě udržet.

Proč na cestě z Kroměříže do Liberce tolikrát zastavujeme si nechám pro sebe, ale pauza na kávu ten důvod opravdu nebyl 😀

Po zaparkování se škrábeme ke Sportovnímu Areálu Vesec, překvapivě je to na obrovském kopci a cestou nahoru potkáváme kulhající dvounohé koule bláta. Nahoru přijíždí houkající auta s modrými majáčky. Moc mi to psychicky nepomáhá, co si budeme nalhávat.

Někde v půli cesty je reklama na Gladiátor race a po dovršení vrcholu mi přichází sms od Báry s přáním, ať to zvládneme, a jestli nechci zkusit i Gladiátora.

Nemám na to ani pomyšlení.

Areál je plný polonahých závodníku s vypracovanými postavami, ale občas zahlédnu i korpulentnější jedince ověšené medailí. První uklidnění, když oni, tak já taky!

Na startu není v žaludku nic, Zuzka mi tiskne ruku a říká: „Všechno bude dobré, jdeme na pohodu a nikam se přece neženeme“. Pár posledních výkřiků u warm upu a s hlasitým AROOO! vybíháme.

1077275_815659035112368_2150087634843101853_o
První překážky jsou směšně lehké. U pár si týmově pomáháme a všechno zvládáme. Jsme za půlkou a pořád nic složitého, když pominu Zuzčin astmatický záchvat a občasné píchání v boku.

Kdy už budou ty angličáky?

10338428_10204045283840735_2231544813337397466_o

Poslední pohodová překážka bylo plazení pod ostnatým drátem. Blížíme se ke šplhu a já vím, že je čas na mrzáky. Ve škole jsem nikdy nevyšplhal ani po tyči a teď to mám zvládnout na mokrém laně? Hahaha.

Chvíli jsem se odvážně houpal, pak se posunul asi o 10 cm (v mých očích to bylo aspoň 5m) a následně si pamatuju jen pocit chladu po pádu do vody.

No nic, jdeme si na svých prvních 20. Další následovaly na ručkování, kde mi to za půlkou ujelo a už jsem angličákoval znovu.

10346657_10202056251828676_3457042187487615982_n

Další překážky byly rychlé a bez větších problémů.

Skluzavka nakonec, tohle si všichni nejvíc užili. 10m sešup po fólii postříkané vodou do bahnitého bazénku. Nenosím čočky, takže jsem v půlce této hrůzy slyšel od pořadatele, ať si chytnu brýle.

Dopad do vody, šok, bláto všude a křik holek letících za mnou. Boží, chci znova, ale mám zákaz 😀

10409580_10204035283550734_2197414503335306589_n 10409434_10202047574211741_2022018317252725619_n

Poslední 3 překážky a je to doma. Omyl, počet by seděl, ale všichni jsme si k tomu přidali i 20 burpees za netrefený terč oštěpem.

Probíháme cílem, obejmu slečnu s medailemi, vyzvednu si banán, tričko a jdeme vydechnout k ledovým sprchám.

10418347_10202031074439257_8875955175744485184_n 10409499_10202032659038871_3966280751260863871_n

Celkový čas cca 1h 10min a to jsme běželi hodně na pohodu.

Cestou domů se zastavujeme v mekáči, ač jsem v něm nejedl poslední 4 roky, neodolám a vezmu si aspoň salát s kuřecím.

Gladiátor race

Zhruba týden po Spartanovi jsem kývnul i na Gladiátora, Bára umí lidi přesvědčit. Celý cirkus před závodem se opakoval. Všichni kolem tvrdili, že to bude ok, ale věřte jim 😀

Týmové sladění. Bábovky mezi námi nehledejte :D
Týmové sladění. Bábovky mezi námi nehledejte 😀

Šel jsem do toho naplno, někde v půlce nechávám duši a tušil jsem, že dál to bude trápení. Celý závod se odehrával na motokrosovém závodišti v Holicích a přilehlém okolí, trať byla podobná jako u SR cca 5km a 15 a více překážek.
Chvíli nato zapadám do hustého bláta rovnou na zadek. Nemůžu se z něj vůbec zvednout. Jeden z pořadatelů pošťuchuje dlouhou tyčí, které se nevyhnu, a dalších 200m se plazím po čtyřech, břicho táhnu v blátě a nabírám si i do kalhot 😀

2014_24591-498

Další překážky zdárně zvládám s vypětím všech sil až do chvíle, než narazím na šplh. Jdu si dát angličáky, po tolika sériích už nevypadají tak podivně, ale bolí pořád stejně.

Kdo by tušil, že to nebylo poslední lano u kterého jsem si dal 20 kousků. Tahání pneumatiky bylo nad mé síly i hmotnost, gumy mě nakonec převážily a rozhodčí byl nekompromisní 🙁

10296334_10204185851874848_3100811331364665579_o

Poslední kilometr z kopce do kopce až do cíle. Medaile, gratulace a padám na zem.

Photo 21.06.14 14 56 31 Photo 21.06.14 14 56 36 10353328_10204179850004805_7021220171633295430_o Photo 21.06.14 15 02 06

Čas 1h 9 min, náročnost větší a ani chvíli jsem si neodpočinul jako u SR.

Většinu závodu si připadáte jako opice, která se musí probojovat přes všechny přírodní i uměle vytvořené překážky 😀

Obě akce byly skvělé. Z mého pohledu byl Spartan Race více na pohodu, překážky nebyly zdaleka tak náročné a jako první závod je ideální. Gladiátora bych doporučil těm, kteří si chtějí sáhnout na své limity i přes relativně krátkou trať.
Cena je nižší u GR, ale nedostanete takový servis kolem jako u Spartana.

A proč vám to všechno píšu? Pár dní zpátky jsem se přihlásil na další Spartan race, tentokrát do Litovle a už teď se na to těším.
AROO!

10401753_1502477459971397_489825475_n 10424610_286902331490971_589594901_n

Jak jste na tom vy, už jste byli, nebo z toho máte strach?
Plánujete letos některý z těchto závodů?

Zdroj fotek: Martin KozákSpartan Race ČR

Napsat komentář