Radosti a strasti předzávodní diety

Příprava na jarní závody postupuje ke svému závěru a v reakci na zmnožené dotazy „jak to teda jde“, jak se připravuju, v čem dieta spočívá, jestli trávím dny na kardio mašinách a cpu se salátovou okurkou a nesoleným kuřetem… ťukám tenhle článek.

A jak se mi teda daří?

Skvěle! Až je mi to blbé :D.

3 týdny do závodů

4 tréninkové dny střídám s jedním volným a držím se svého nejoblíbenějšího rozdělení partií: záda&biceps&břicho, hrudník&ramena&triceps a už pár dní dopředu obávané nohy. Při nich se totiž dokážu tak zničit, že by mě vlastní maminka po sesbírání z podlahy nepoznala, odpadávám z leg pressu na zem a odsouvám se po čtyřech a dlouhé minuty sedávám v šatně a čekám, kdo mě přijde odnést. A je to vlastně boží :D.

FullSizeRender (77)A pózování. Činnost tak složitá a náročná, že ani kvalitní fotku pak neuděláš.

Do toho to obávané kardio! To přece každý nesnáší, že. Točí nohama na orbitreku a 60min úporně nenávidí svůj život.
No nevím nevím.
Současná trenérem doporučená denní dávka je 30min, ale často „omylem“ zvládnu i víc. Třeba když se ráno probudím brzo, vyběhnu za východu sluníčka do parku. V uších nějaký ten audiobook či podcast (momentálně frčí ty z oblasti Exercise science and nutrition nebo odborné lékařské), a zapomenu se na minut čtyřicet.
Jindy zase klušeme s potřeštěnou boxerkou v poli a jí se ještě nechce vracet ulovený tenisák, tak co bychom se vracely.
Nebo ve fitku na stairmasteru nestihnu za půl hoďky odpověděť na všechny emaily a zprávy, postnout fotku a naplánovat jídlo na další den.
Pohyb (hlavně ten venku) miluju dieta-nedieta a aerobka je vlastně jedna z nejlepších částí mého dne :).

Processed with MOLDIV

Jídlo je to, na čem příprava stojí. Musím uznat, že nějaká pestrost je tatam. Teď u nás prostě jede maso, vajíčka, rýže, vločky a spousta zeleniny. Přípravu kuřecího a vepřového mi zpříjemňuje pomalý hrnec, aneb jak z plátku nevalné chuti udělat párty. Samozřejmě se těším na společné obědy ve městě s Tomíkem, muffiny a koláče na snídani, zmrzku na procházce… ale to má vše svůj čas a současný jídelníček svůj smysl.

IMG_0767Jsem holt chudák dietář.

Do nekonečného vaření, klusání a zvedání činek samozřejmě musím denně vpasovat školu, případně praxi na oddělení a další povinné a dobrovolnější aktivity. Ale jde to. Protože všecko jde, když se chce, říkala babička.

Nebývalo růžově

Své první závody jsem si vyzkoušela na podzim 2014  – kondiční bikini fitness. S představou, jaké já to nemám namakané svaly (prdlajs:D) a realitou v podobě slovanských stehnisek a prostorovějšího pozadí, jsem vcelku náhodně kontaktovala trenéra Luboše Koumala (a měla neskutečné štěstí) a zprvu nadšeně se vrhla do přípravy. Šlo to ale spíš špatně.
Shazovat bylo co, hlavně závěr jsem si vyloženě protrpěla. Ze srdce jsem se těšila, až už to bude za mnou, umírala u tréninků a ošklíbala se nad jídlem.
Ve finále jsem se cítila jako hubená tyčka, protože tahkle jsem nevypadala leta, ale na prknech to ve srovnání s křehkými závodnicemi úplně nehrálo :D. S jedním kvadrákem velkým jako obě nohy bikinek nastoupených kolem trenér zavelel, že měním kategorii.

1500996_911904752167760_3404014726118190765_oBikini časy, aneb to už ani není pravda :D.

Samozřejmě jsem nechtěla.
Samozřejmě měl úplnou pravdu.

Má první sezóna měla být i poslední, chtěla jsem z hecu prostě zkusit jednou a dost. Ale pocity po podzimních „kondičákách“ byly smíšené a já jsem věděla, že jsem tomu nedala maximum. A to byl cíl a zároveň důvod, proč jsem se rozhodla nachystat na jarní mistrovské soutěže bodyfitness juniorek.
Únorová forma na začátku diety mohla být i lepší (o tom více v příštím článku), ale bojovala jsem statečně. Všechno šlo tak nějak jednodušeji než předchozí sezónu, i když poslední týdny byly v kombinaci s blížícím se zabijáckým zkouškovým masakr. Kardio jsem nenáviděla z duše, ledový salát už nemohla ani vidět a několikrát prohlásila, že toto teda naposledy.
Ups :D.

IMG_5905Po závodech konečně O:-).
Muže jsem nevyměnila, jen to tehdy byl ještě vousáč amatér.

A co je teda jinak?

Co odlišuje současnou přípravu od těch předchozích? Proč se culím jak měsíček na hnoji v porovnání s minulými lety?

  • Nejvíc asi plyne z celkové motivace. Nedělám to, abych někomu něco dokázala. Udělala si jméno, ukázala co ve mně je, předvedla, že na to mám. Své důvody jsem shrnula už dřív.
  • Víc než kdy dřív si uvědomuju hodnotu samotné cesty, která předčí ten obdivovaný cíl. Každý den testuju vlastní možnosti a učím se o sobě nové věci, trénuju vůli a disciplínu a zjišťuju, co vlastně chci.
  • Jsou horší věci na světě, než po těžkém tréninku večeřet kuře a salát. No bóže.
  • Jaký dává smysl si na něco stěžovat, když jsem si tu cestu sama vybrala? A proč na něco nadávat a říkat si, jak to stojí za prd a jaký jsem chudák, když se na to můžu dívat pozitivně :).
  • Další věc je pravidelný odpočinek jak těla (v rámci možností), tak pravidelná psychohygiena. Meditování je fakt jedna z nejlepších věcí, co se mi za poslední půlrok stala.

60027237

Předzávodní dieta není sranda. Vlastně je to dokáže být ošklivě, ošklivě těžký.
Třeba když jste večer cestou domů tak unavení, že nemůžete málem dojít posledních 200m a nohy jsou jak z olova. Nebo když zvoní budík na to ranní kardio a vy byste zrovna fakt radši pospali, ale jindy přes den už nebude čas. Když před půlnocí vaříte krabičky na další den. Když jdete každé ráno na zastávku kolem pekárny (proč?! 😀). Když maminka vytáhne z trouby svůj úžasný štrůdl. Když jste vyčerpaní a nepříjemní a děláte všechno pro to, aby to neodnesli blízcí kolem vás.
To jsou fakta. Ale hledat ve všem to špatné je až příliš easy a kazit život si tím budu jenom sobě. Dívat se na věci vždycky z té lepší stránky je možná klišé, ale už jste zkusili, jak moc se všecko najednou supr? 🙂

Slunce v duši, děcka, a 8.5. mi ve Frenštátě pod Radhoštěm držte pěsti :).

 

17 Comment

  1. Kristýna D. says: Odpovědět

    Boží článek, jsi neskutečná a na závodech mě určitě uslyšíš řvát!! 😀 🙂 Pokračuj a díky za ranní dávku zdravé a střízlivé motivace!! 🙂

    1. Zuz says: Odpovědět

      Každý křik z publika dobrý, já díky! 🙂

  2. Naprosto skvěle napsaný článek 😀 🙂 mimochodem- bylo příjemné překvapení o tobě číst ve školních MUNI novinách 🙂

    1. Zuz says: Odpovědět

      Dííky. Rozhovor pro MUNI bylo moc příjemné i dávat, tak jsem ráda, že se snad povedl i výsledek 🙂

  3. Andy says: Odpovědět

    Zuzi, ta, tě žeru 🙂 jsem ráda, že jsem tě našla na Instagramu, jsi pro mě motivací a tvůj přístup k životu….perfect…držím palce a tfuj tfuj, ať jsi hlavně ty se sebou a svým výkonem v květnu spokojená.

    1. Zuz says: Odpovědět

      Děkuju za podporu, vážím si toho 🙂

  4. Barbora B says: Odpovědět

    Pekny clanok, rada si to vzdy precitam a drzim ti palce! A inak, mas nejaku oblubenu nelekarsku stanicu s podcastmi ? 🙂

    1. Zuz says: Odpovědět

      Střídám jich docela dost – z těch o cvičení a výživě třeba IceCream4PRs, Mark Bell’s PowerCast, Physique Science Radio, z českých zajímavé Hosty Radiožurnálu nebo Sedm plus… Miloše Čermáka a pak teda ty odborné :).

  5. Káťa says: Odpovědět

    Mega fandím Tobě a tvýmu optimismu! Sama jsem zastáncem toho, že jaký si to uděláš, takový to máš a proč si teda ty lidi pak stěžují..?
    Sama toho mám hodně, věnuju se pracovně marketingu, hraji na saxofon ve dvou kapelách a sama, učím kytaru, pracuji v Brně a v Praze zároveň.. a do toho stíhám každý den cvičit, nebo si jít zaběhat a dělat si krabičky atd atd. Tak holt vstanu ráno dřív. A vůbec si nestěžuju, jsem tak strašně vděčná a šťastná za svůj pestrý život .. i když to občas vyčerpává a paradoxně se občas cítím sama (i když jsem pořád mezi lidmi).. na kamarády už není tolik čas. Protože dávám přednost tomu, co pro mě osobně má větší smysl.
    Zkrátka – jsem nadšená, že to má někdo podobně a proto jsi mi velkou inspirací. Ty a tvoje ramena teda( abych byla přesnější 😀 ) Čekám na chvíli, kdy se někde v Brně potkáme a já ti to budu moct říct osobně 😀

    1. Zuz says: Odpovědět

      Hlavní je, pokud to člověka těší… a pocit žít naplno a využívat každý den co to jde já osobně prostě miluju 🙂
      Díky moc za milý koment, snad teda jednou! :))

  6. Moc hezký článek 🙂 Strašně se mi líbí tvůj přístup, jak říkáš a hlavně jak říká ten super obrázek, je to v něm hodně! Držím Ti samosebou moc a moc palce, jsi skvělá, máš můj obrovský obdiv, že to všechno zvládáš a stíháš ještě se školou, rodinou, přítelem a psem…a tak vůbec no 🙂

    1. Zuz says: Odpovědět

      Och, se budu červenat :P. Děkuju za podporu. Když je horší den, vzpomenu si, že jsou lidi, které přece nechci zklamat :).

  7. S says: Odpovědět

    Prosimta, ako zhanas tie medicinske e-books resp. Je na to nejaký navod niekde? Al. tie podcasty? To si stahujes do mobilu?
    Diki.

    1. Zuz says: Odpovědět

      Lékařské učebnice u nás v knihovně, občas se něco dá najít i na netu, ale to prostě hledám všude možně…
      Podcasty stahuju do mobilu přes iTunes 🙂

  8. Anonym says: Odpovědět

    Jsi úžasná! 🙂 Pro mně jsi přímo superžena, když tě vidím, jak to všechno zvládáš! 🙂 Možná se tě už na to někdo ptal, ale já bych se přece jen zeptala, když studuješ medicínu: četla jsi Život bez pšenice a jaký je tvůj názor? Tam se mluví totiž o tom, že pšenice nebyla sama o sobě škodlivá, ale protože byla v posledních letech hodně geneticky upravovaná, tak už je to spíše samá chemie. Děkuji za odpověď 🙂

    1. Zuz says: Odpovědět

      Necetla jsem a cist asi ani neplanuju… Co jsem tak pochopila, tak je to jedna ze senzace- a skandaluchtivych publikaci (protoze to se prece dobre prodava), ktera se na veci nediva objektivne ze vice moznych uhlu.
      S uvedenym tvrzenim se rozhodne nemuzu ztotoznit. Mam zato, ze GMO plodin v Evrope je minimalne a hlavne ze geneticky modifikovane se automaticky nerovna spatne a skodlive, to je proste hloupost. Naopak nektere druhy mohou mit napriklad upravene nektere geny tak, aby se samy mohly branit urcitym skupinam skudcu, a tim padem nepotrebuji dodatecne strikani pesticidy.
      A „chemie“ je vsechno kolem nas! Jahoda od babicky ze zahradky je dlouhatansky seznam chemickych vzorcu. Cela priroda je slozena z chemickych sloucenin. My jsme chemie. Vsechno je chemie :)))). A ti, kteri se ohaneji tvrzenimi ze „to je chemie, to je skodlive“ tomu vetsinou sami moc nerozumi, takze ty neposlouchat :))

      1. Terka S. says: Odpovědět

        Já jsem si to však jen půjčila v knihovně. 🙂 Chtěla jsem vědět, proč to všichni tak velebí a stejně to pořád nevím. :)) Každopádně děkuji za reakci. Jsi pro mě velkou motivací. 🙂

Napsat komentář