Reebok Crossfit Výzva, kaše inženýrem a konečně zas spolu!

Je to tady. Úspěšně se přesouváme do světa lifestyle blogerín a můžete se těšit na sérii článku popisujících náš den – nákupy v Primarku, jaké Lattecciccino máme ve Starbucksu nejraději, kterak jsme poobědvali UGO salát a na konec přihodíme fotečku outfitu.

Okej, teď vážně. První únorová středa svítila v diáři jak maják už pár týdnů. Nejen, že na tenhle den připadlo vyvrcholení sedmitýdenní Reebok Crossfit výzvy, ale hlavně a především, můj drahý muž skládal dlouho očekávané inženýrské státnice. A spoustu dalších setkání a akcí k tomu. Ale pěkně popořádku, že.

Ve středu ráno jsem depresivního a odevzdaného Tomíka políbila na čelíčko (jako obvykle byl smířený s tím, že ho vyrazí, ale že to teda aspoň zajde zkusit) a vyrazila směr Psychiatrická klinika na velkou vizitu. To bylo samozřejmě velmi cool jako vždycky a kolem poledne jsem se vracela domů s očičkama roztaženýma jak dítě na pouti.

Od 11 už mě nervíky braly, ale snažila jsem se mobil nerozsvěcovat moc často a nezapomínat dýchat. Bylo to samozřejmě zbytečné. Diplomka A, teorie A, výsledná A.
Celých 6 stavařských let jsem prožívala s ním a nebyly úplně easy. Z Tomových spolužáků ze střední se na výšce neudržel snad nikdo a matika na VUT je ještě trochu jiný level. Začátky, mezi studenty z gymplu a stavebních škol, byly dost brutální a většina by to prostě vzdala. Ale ne on :). Dřel a učil se a seděl u toho víc než ostatní a makal poctivěji a prostě to dal. S přehledem.
Tak jsem to v autobuse do Prahy s úspěchem obrečela a ještě víc se těšila, až se večer potkáme.

Někteří s kamarádkami vysedávají po kavárnách (já teda většinou též), ale s Lenkou jsme si daly sraz u nich v gymu, v holešovickém Crossfit MeatFactory. Díky mocným sociálním sítím se „známe“ už nějaký ten pátek, dobře si pamatuju, jak jsem jí držela palce na státnicích. V šatně jsme zvládly probrat radosti i strasti práce mladého lékaře na Infekčním oddělení a pak si střihly workout pod vedením jejího manžela :). Jirka je trenér přísňák a celkově to bylo prostě strašně fajn.

Snad budem mít možnost strávit spolu i klidnější odpoledne, ale tak víme, jak jsou na tom medičky/doktorky s časem :-!.

Po tréninku jsem jen přehodila cvičební úbor a sprintovala na šalinu (ne, nebudu tomu říkat tramvaj) směr Crossfit Commited, kde jsem se konečně shledala s panem inženýrem <3 i s Aničkou.

Jako začátečník byla vybrána do Reebok Crossfit výzvy a posledních pár týdnů jsme spolu objevovaly základy crossfitu. Původní plán byl napsat Aničce trénink a občas se vidět a zkontrolovat, jak se věci mají, ale já nerada dělám věci napůl. Nakonec jsme cca 3x týdně trénovaly vždycky spolu, abych jí postupně naučila všechny cviky, mohla pokaždé hlídat správnou techniku a byla si jistá, že příprava bude smysluplná i bezpečná.

Díky těm deskám jsem se cítila obzvlášť důležitě.

Po beznadějných pokusech adaptovat se na zimu v gymu jsme se přivítali s dalšími účástníky i s vzácnými hosty (jupijej, dorazila i Blanička a Haňule!) a mrkli na představení nových Reebok Nano. Sama už v nich chvíli cvičím, ale mlátit do nich sekyrou jsem zatím nezkoušela. Očividně to jde.

Holky moje :).

Naše očekávání z finálového večera? Užít si to, nic víc nic míň :). „Proti nám“ stálo 6 dalších finalistů a jejich patronů, ale soutěživost, alespoň z naší strany, byla nulová. Prostě jsme přijely předvést, na čem jsme pracovaly :).

WOD 1 (4 kola):

  • 8x mrtvý tah 60/40kg
  • 8x kettlebell swing 16/12kg
  • 12 výpadů
  • 12 wall ballů 9/6kg

 

Nemohla jsem být spokojenější trenér! Anička si držela svoje tempo, mrtvé tahy měla ukázkové a dokonce se poprala i s prokletými wall bally, které odjela snad s jediným neplatným opakováním.

Mrknu na tabuli a tam průběžné první místo. Like whaaat?!

WOD 2 (2 kola):

  • 1 min angličáky
  • 30s pauza
  • 1 min přeskoky přes bednu
  • 30s pauza
  • 1 min pánské kliky
  • 30s pauza
  • 1 min veslování
  • 30s pauza
  • 1 min sedlehy
  • 30s pauza
  • 1 min přítahy na kruzích
  • 30s pauza
  • 1 min výrazový tlak z ramen

Bylo jasné, že tady půjde o plíce. Já jsem řvala, Tomík řval, Blanka s Hankou řvaly, všichni řvali a povzbuzování se vyplatilo. Předem daný plán – jet 80% času na 80% sil a konec napálit – vyšel krásně a Anička součtem opakování zase skončila mezi prvními. Jupiíí.

Má oblíbená momentka.

Měla toho plné kecky, ale tomu se nedá divit. Nevypadala dvakrát šťastně, když jsem jí přišla oznámit, že ji čeká ještě poslední boj o první místo :D.
Nošení dvou 15kg kotoučů za dvouminutový časový limit jako rychlá smrt, výsledek byl neskutečně vyrovnaný. Head judge nakonec ale rozhodl jasně – vítězem je naše Anička! :-O

A tak končí příběh Jak Brno do Prahy přijelo a medaile posbíralo :D.
Posbírali jsme se i my, neskutečně unavení a hladoví, a zamířili na jedno velké, pálivé a výborné Burrito Loco.
(Proč ho nemáme i u nás nechápu!).

Středa byla zároveň úžasná a šílená a po náročných týdnech učení na státnice jsme si s Tomem zasloužili společný čas. Spoustu společného času. Čas, který bude jen pro nás dva, bez rušení telefonů nebo jiných lidí.

A my tyhle společné chvíle započali úžasnou snídaní v La Bottega Linka. Aby taky ne, Tom si ji vybral a vysnil 14 dní předem. Na křupání té wafle budu vzpomínat dlouho.

Bože. Toto.

Reebok Crossfit výzva nezůstala výzvou jenom pro crossfitové začátečníky. Sama jsem si nebyla moc jistá, když mě Reebok s touhle nabídkou na podzim oslovil. Cvičím sice roky, vím, co lidské tělo posílí a co mu škodí, pořád se vzdělávám ohledně tréninkové metodiky a sportovní psychologie, protože mě to prostě baví… Ale stejně, nejsem profi trenér.

Dneska jsem moc ráda, že jsem do toho šla. Mimo jiné jsem zjistila, že vlastně neznám tak málo a můžu jinému pomoct se zlepšit, zesílit a nabrat kondičku tak, aby ho to bavilo a nezranil se. Získala jsem spoustu zkušeností a kamarádku k tomu :).
Ale trenér ze mě nebude. Ráda to přenechám jiným a dál se budu držet bílého pláště :).

Díky všem, co byli součástí tohohle „hecu“.
A hlavně díky Tomíkovi. Za to, že je.

2 Comment

  1. Mišu says: Odpovědět

    Ahoj superborci! Moc gratuluju, jste úžasňáci. 🙂

    A teď jdu otravovat Zuz. 🙂 Víš, sháněla jsi nějaký nápady na články a já teď viděla fotku vitamínu D na tvým instagramu a napadlo mě, že bych se fakt ráda přečetla, jaký vitamíny teda sakra máme doplňovat?! Mám si koupit ten superoblíbenej Nexgen? Nebo existuje nějakej levnější mulťák? Nebo jaký vitamíny mám doplňovat? Já toho zobu dost 😀 Vápník, hořčík, zinek, železo, Omegu, Methionin.. A ani nevím, jestli to nakonec není kontraproduktivní. A možná by bodlo i nějaký doporučení na konkrétní produkty. Protože koupit špatnou Omegu, to není žádná věda. 😀 Tak snad mi rozumíš, co jsem ti chtěla říct.

    Co doplňovat, kolik a kde to sehnat levně. 😀

    A předem dík, Zuz, možná zachráníš několik životů. 😀

    1. Zuz says: Odpovědět

      Ahoj 🙂 Ráda bych poradila, ale ve vitaminových doplňcích a tím tuplem v konkrétních výrobcích a produktech se prd vyznám, to není moje parketa.
      Obecně bych, co se suplementů týče, řekla – doplňuj to, co ti chybí. Nervi do sebe vitamíny a minerály jen tak.
      Omega 3 jsou samozřejmě boží, těch má dnes ve stravě dostatek málokdo a suplementuju je taky (prostě nekupuju nejlevnější no name firmu, vezmu neprůhlednou krabičku, správně skladuju… lepší radu nemám, nevím).
      Deficit vit D je v našich zeměpisných šířkách hlavně v tomhle období taky rozšířený, ale určitě bych si zašla první na odběry, zjistit, jak na tom jsem a jestli je potřeba ho dodávat v tabletách.
      Spoustu super informací má na blogu Judit (zapiskynutriholicky.wordpress.com), výživářka, ti se tím přímo zabývají, zkus mrknout tam 🙂

Napsat komentář