Smartlabs cup – za oponou, fotoreport a trocha povídání

Srdcem medik, kapičku crossfiter a navždy taky trochu „kulturista“ :D.

Jako každý rok probíhá i tento listopad seriál kondičních soutěžích pro začínající a méně zkušené závodníky. Prostřední z nich, brněnský Smartlabs cup, se konal právě minulou neděli.

Smartlabs je prostě srdcovka – loni to byly mé třetí a poslední kondiční závody, ale poprvé z bikin mezi bodyfitnessky, na domácí půdě a s úžasnou podporou v zákulisí a publiku.

Hnědě zbarvené vzpomínky.

„Kondičáky“ jsou hlavně o tom, si to užít (jako dle mého názoru každé závody), poznat nové lidi, nabrat zkušenosti, překonat strach ze světel pódia a bavit se!

Letos mi ale připadla úplně jiná úloha než bojovat v blyštivých plavkách – stala jsem se součástí organizačního týmu. A tušila jsem, že to bude super, ale ne, že tak moc!

Nejprve to organizační kápo a šéfka všeho Martinka riskla a svěřila mi peníze, tak jsem poslušně zkasírovala o startovné všech 187 (:-O) kulturistů, bodyfitnessek, bikinek a fitness dětiček.

Přičemž jsem se tvářila zodpovědně a nadmíru důležitě.
I když fronta skoronahých těl nekončila.

Kulturák v Líšni se rychle plnil. Brněnské závody jsou každoročně jedny z těch nejoblíbenějších, ale takový nátřesk nečekal nikdo. Příště rezervujem fotbalový stadion.

Společnými silami jsme taky nachystali ceny pro vítěze (puzzle a hračky připadly dětičkám, ale podám to jako návrh i pro další kategorie, některé z těch plyšáků jsem nechtěla pustit z ruky). Povšimněte si mých sklonů k OCD.
 
Závodníci nesměli, tak jsme si dali i za ně.
Jak jako sekuriťák naštvat co nejvíc natřených lidí, kteří můžou jíst jen Racia.
Osvědčený způsob jak ošéfovat šatny organizátorů a rozhodčích, aby do nich nikdo nelezl.

Nakonec zlatý hřeb a pro mě předčasné Vánoce – předávání cen. Nostalgicky jsem nazula závodní lodičky a zahosteskovala si při vyhlašování kategorií bodyfitness a fitness dívek a chlapců.

Budu předstírat, že z nečekaného interview na pódiu zosnovaného moderátorem Lukášem Roubíkem a trenérem Lubošem nemám maličko trauma.

Jak už jsem ale zmínila v úvodu, kondiční soutěže jsou hlavně a především o závodnících samotných. Jednu bikinku, bodyfitnessku a physiqua, kteří mě už před závody zaujali, jsem po semifinále poprosila, aby se mi představili a podělili se o své dojmy.

Na Soňu Kvíčalovou jsem natrefila už dlouho před závody skrz její blog a instagram. Později jsme spolu probíraly závodní plavky a byla jsem moc ráda, že se konečně můžeme potkat i osobně.

„Ahoj, jmenuju se Soňa, je mi 27let, závodím v kategorii bodyfitness, což mě strašně chytlo a baví.“

„Tohle je tvá první závodní sezóna?“
„Ano, tento rok na podzim je to moje první závodní sezóna, kdy jsem nastoupila v kondičním bodyfitness.“

„A jak se ti líbí tady v Brně, jak hodnotíš dnešní závody?“

„V Brně je to úplně supr, je tady výborné zázemí pro závodníky, prostory, bylo kde se usadit a celkově organizace je super, vždycky za námi někdo přijde, řekne nám zhruba za jak dlouho půjdem do rozcvičovny, nebo za jak dlouho půjdeme na pódium, takže organizace parádní.“

„A kdybys nám měla říct, co tě tak nejvíc baví na závodění, na cvičení, na přípravě…?“
„Nejvíc si asi užívám tréninky, protože mám ráda železo a ráda se posouvám dál ve svých limitech. A samozřejmě náš tým, protože je nás tu asi 9 holek, dokážeme se podpořit a je to prostě o těch lidech“.
 
pozn.: Soňa je součástí Angels teamu Petry Urbánkové.

Ve finále nakonec Soňa vybojovala 2. místo ve slušné konkurenci, takže ještě jednou gratulace :).

Dalším ze zpovídáných byl physique Thanh Son (Tomáš) Doan, který mě už na prezentaci zaujal svým milým vystupováním a nemizícím úsměvem :).

„Jmenuji se Thanh Son Doan, ale říkají mi většinou Tomáš, a je mi 31let.“


„Tohle je tvá první závodní sezóna?“
„Ano, je to první sezóna. Mám za sebou už Ostravu a Krnov a teď jsou to poslední závody, už dál nepůjdeme, protože už je to těžké, závodů je hodně.“

„Jak se ti líbí v Brně? Když už můžeš srovnat s předchozími závody.“
„Musím říct, že je to tu hodně přeplněné, moc lidí, je to stresující. Lepší by byly větší prostory, pro nás závodníky by to bylo lepší. Ale jinak dobrý, slyšíš sama (ze sálu se ozval nadšený řev). Hodně lidí, hodně závodníků, spousta fanoušků, prostě kotel. To je super. Člověk jde na pódium a podpora je veliká.“

„A co by jsi řekl, že tě nejvíc baví na závodění? Kterou část přípravy si nejvíc užíváš?“

„Já bych řekl, že objemovka je nejvíc zábavná, člověk může jíst co chce a kolik chce, zvedá větší váhy… Horší je to pak s dietou, měsíc dopředu, cvičení do toho, takže to je náročné jak psychicky, tak fyzicky.“

Tomáš si odnesl bronz v početně nebývale zastoupené kategorii. Mám to já ale štěstí na medailisty!

Přípravu Martiny Průšové jsem taky sledovala delší dobu a moc se mi líbil její pozitivní přístup a nadšení. Další člověk, který si kondičáky přijel užít na 100% :).

„Ahoj, já jsem Martina Průšová z Ústí nad Labem, tohle je má první soutěž v bikini fitness. Začínala jsem od února s trenérem, který mě dovedl až sem, takže si plním svoje sny a jsem strašně šťastná, že tady můžu být.

„Jak dlouho už cvičíš?“

„Celkem cvičím už od nějakých šestnácti let, ale přípravě se věnuji od února.“

„A jak se ti líbí tady na závodech?“
„Krásný, atmosféra super, milion lidí, mám ráda ruch, mám ráda lidi, takže já jsem spokojená.“

„Co by jsi řekla, že tě nejvíce baví na závodění a na přípravě?“

„Myslela jsem, že mě nejvíc baví to cvičení, ale ted, když jsem prošla superkompenzací a předzávodní přípravou, tak musím říct, že toto, mám ráda ten dril a to mě na tom baví.“

Ale ze šaten zpátky na prkna. Celou show doplnil svou exhibicí i náš profi kulturista Milan Šádek. Moc sympatický a skromný borec, se kterým jsem měla možnost se setkat už na srpnovém Soustředění talentované mládeže.

I zákulisní fotečka byla. („Pozor, ať tě neumažu.“)

Celkově jsme si neděli strašně užili, potkala jsem hromadu známých i spoustu z vás, mohla podpořit závodníky a přispět k soutěžní atmosféře.

Velké díky a obdiv patří Marti Hamáčkové za skvělou organizaci a neskutečné nasazení bolest nebolest! Stejně jako zbytku týmu SK Moog Brno, vždycky je radost vás zase vidět.

Domů jsme dorazili nadšení a vyřízení, odpočinek necháme zase na jiný víkend.I když ten další to asi opět nevyjde :D.
Zdroj fotografií: Jaroslav Trnka, Ronnie.cz

Napsat komentář