Vánoce jsou…

Měla jsem v záloze hned několik nápadů na články, ale žádný z nich se mi nehodil do všudypřítomné sváteční atmosféry. Tak si místo toho dovolme trochu sentimentu a sluníčkování. Ale ne úplně navážno, to mi nejde.
Pro mě Vánoce jsou…

  • Především a hlavně rodina. Přes semestr se doma vyskytnu na pár dní v měsíci a většinou jsou to i tak víkendy plné učení. V poslední době je pro mě čas strávený s mými nejbližšími cennější než kdykoli dřív a snažím se ho pro ně vyšetřit kolik to jde.
Nejchlupatější člen.
  • Láska nebeská! Soundtrack poslouchám už měsíc, letos jsme společně koukali už v pondělí, bohužel jsem Tomovi unavená z práce po hodině začala slintat na rameno a chrápat nahlas. Ups.
  • Turbomošt. Vlastivědná osvěta pro neBrňáky – jedná se o nápoj prodávaný na vánočních trzích, skládající se z jablečného moštu, jablkovice, koření a sváteční atmosféry. Zatímco já si frčím na klasice, Tomík miluje „Antona aus Tirol“.
    Není nad to potkat se s mediky/crossfitery/kulturisty/starými kamarády, pít na náměstí Tubomošt, přešlapovat promrzlýma nohama a přemýšlet, kam se zajdete vyčůrat. Klasika, co nezklame.
Svaly v kabátech.
  • Cukroví! Letos se roztrhl pytel s nejrůznějšími fitness/ró/paleo variantami. Já neodsuzuju pečení zdravého čehokoli, sama mám v této disciplíně ještě co dohánět (ti, kteří okusili mé kokosky a ze zubů je vytahují dodnes, budou souhlasit). Ale to pravé domácí, ze spousty cukru, ořechů, bílé mouky, vajíček, másla a kakaa, to je prostě jenom jedno. A netvařte se, že vám těch pár kousků tenhle týden zkazí figuru :P.
    Sami doma nepečeme, babička nás zásobí až nadmíru. Linecké, vanilkové rohlíčky, masarykova kolečka, skořicové hvězdičky, kokosky, marokánky… Dokonalost.
Inkriminovaný kokosový vynález. Tehdy byly ještě dobré, za pár hodin začaly dusit.
  • Procházky se smutným psem jsou vcelku novou tradicí, ale už nevím, co bysme dělali, kdybychom tohle „třetí dítě“ neměli.
Máme inteligentní zvířata.
  • Klid od učení. Už před pár lety se mi v hlavě usídlil zákeřný skřítek, který každou klidnou odpočinkovou minutu začne hlodat: „Neměla by ses učit?“ „Nestíháš!“ „Alespoň 10 otázek dnes musíš přečíst!“. A 24.12. ho prostě vypnu. Tak. A má to.
  • Učení :D. Od prváku se bez něj neobešly ani jedny Vánoce. Ty první strávené s učebnicí Biofyziky, zákony termodynamiky, přístrojovou technikou a podobným zoufalstvím.
    V druháku to mělo největší šťávu. 14. 1. jsem šla na Anatomii a to jsem tehdy jela jak pošuk i toho 24.12. Dodnes nechápu, že jsem to celé přežila.
    Zkouškové ve třeťáku bylo téměř oddechové – nabiflovat se milion jmen, vlastností a zvyků breberek, nemoci, které způsobují a léky na ně, byla velká hnusárna, ale oproti Anči veget..
    Letošek se ponese ve znamení rýmiček, nedoslýchavostí, zanícených mandlí a podobných chuťovek se souborným názvem ORL. Zatím mě to baví a všem nachlazeným v okolí už erudovaně doporučuji Vincentku a odpočinek (nečekaně).
Ráda bych napsala, že takto vypadám od prosince do února. ale vlasy jdou záhy do drdolu a kola pod očima tmavnou.
  • Dárky pro mé blízké. Miluju ten okamžik rozbalování :). Každý rok si s nimi lámu hlavu už od listopadu, co má kdo rád a udělalo by mu radost. Nakupuju s předstihem, ale fronty v obchodech ani na výdejnách mě vytočit nedokážou. Tolik horších věcí je na světě, než že musím někde čekat. A taky s sebou mívám skripta. V pondělí jsem na poště přečetla celou kapitolu o závratích.
  • Štědrý večer č.1, doma – 2 druhy kapra, 2 druhy salátů, pouštění lodiček ze skořápek, cinkání Ježíškova zvonečku, pohádka, praskání v krbu, balící papíry všude a pes a kočka v nich.
  • Štědrý večer č.2, když si pro mě kolem osmé přijede Tomík a sejdeme se u nich doma. Rodiče, babičky, 3 bratři a jejich doprovod, málem není kde sedět a je nám fajn. Už se těším a jsem moc vděčná, že můžu být součástí zrovna téhle rodiny.
Reprezentativní vzorek osazenstva.
  • Boží hod u babičky, která nachystá šunkovu rolku s křenem, vepřovou panenku plněnou špenátem a brambor, pak nám nabídne kafe, a když všichni odmítneme pohár, nanosí na stůl asi 3kg cukroví. Každý rok takhle a letos zas :D.
Letošní Vánoce budou krásně stejné i ošklivě jiné než ty předcházející. Buďme vděční za možnost trávit je se svými blízkými, protože to je fakt nejvíc. A už končím s tím sentimentem :).
Co znamenají Vánoce pro vás? Máte nějakou rodinnou nebo jinou tradici, na kterou se těšíte?
A vyhlašuju anketu o top druh cukroví! (Za mě tutovka skořicové hvězdičky od babičky.)

Napsat komentář